Přerov
statutární město v okrese Přerov v Olomouckém kraji / From Wikipedia, the free encyclopedia
Přerov (německy Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, leží 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, nachází se přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². Žije zde přibližně 42 tisíc[1] obyvatel. Do roku 2002 byl Přerov sídlem okresního úřadu okresu Přerov. Statutárním městem je od 1. července 2006.
Statutární město Přerov | |
---|---|
Přerov, Horní náměstí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | statutární město |
Pověřená obec | Přerov |
Obec s rozšířenou působností | Přerov (správní obvod) |
Okres | Přerov |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°27′20″ s. š., 17°27′4″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 41 634 (2023)[1] |
Rozloha | 58,45 km²[2] |
Nadmořská výška | 210 m n. m. |
PSČ | 750 02, 751 24, 751 27 |
Počet domů | 4 702 (2021)[3] |
Počet částí obce | 13 |
Počet k. ú. | 14 |
Počet ZSJ | 47 |
Kontakt | |
Adresa magistrátu | Bratrská 709/34 750 02 Přerov 2 posta@prerov.eu |
Primátor | Petr Vrána (ANO) |
Oficiální web: www | |
Přerov | |
Další údaje | |
Kód obce | 511382 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Město je důležitou dopravní křižovatkou. Spolu s Olomoucí, Prostějovem, Šumperkem a Hranicemi tvoří průmyslovou a ekonomicky nejsilnější část Olomouckého kraje. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, PSP Machinery, Meopta, Kazeto a další). Přerov byl také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. Část historického jádra města (Horní město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město.[4]
Nachází se zde vykopávky značného množství mamutích kostí, naleziště tábořišť lovců mamutů z doby před 27 – 26 tisíci lety se nachází na místě zvaném Skalka. Bývá tak nazýván městem mamutů.[5] Ovšem je také nazýván městem Blahoslavovým a Komenského.