Raimundo Orsi
argentinsko-italský fotbalista / From Wikipedia, the free encyclopedia
Raimundo Bibiani „Mumo“ Orsi v Itálii známí pod jménem Raimondo Orsi (2. prosince 1901, Avellaneda, Argentina – 6. dubna 1986, Santiago de Chile, Chile) byl argentinsko-italský fotbalista. Hrával na pozici křídelního útočníka.
Raimundo Orsi | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
V dresu Juventusu. | |||||||
Osobní informace | |||||||
Celé jméno | Raimundo Bibiani Orsi | ||||||
Datum narození | 2. prosince 1901 | ||||||
Místo narození | Avellaneda, Argentina | ||||||
Datum úmrtí | 6. dubna 1986 (ve věku 84 let) | ||||||
Místo úmrtí | Santiago de Chile, Chile | ||||||
Výška | 170 cm | ||||||
Hmotnost | 68 kg | ||||||
Přezdívka | Mumo | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | Fotbalový útočník | ||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fotbalovou kariéru začal v rodné Argentině za klub Independiente v 18 letech a hrál v něm do roku 1928. Díky OH 1928 kde hrál si jej vyhlédli činovníci z italského Juventusu. Přestup byl velice složitý, jak s klubem tak i s Mumem. Ten si vyžádal plat 8000 lir měsíčně, auto Fiat 509 s osobním řidičem a vilu, Pro klub bylo odstupné ve výši 100 000 lir. Bianconeri se investice vyplatila. Vyhrál čtyři tituly v řadě (1930/31, 1931/32, 1932/33, 1933/34) a mohl mít i pátý ze sezony 1934/35 jenže ten mu nakonec nebyl uznán, protože v dubnu 1935 musel náhle opustit klub v sezóně, aby se vrátil do své vlasti, kde mu vážně onemocněla matka.[1][2] Nakonec se už nevrátil a tak u něj zůstala statistika 177 zápasů a 77 branek. Poté hrál i za Uruguayský klub Peñarol kde získal titul a kariéru zakončil v Brazílie|brazilském klubu Flamengo v roce 1939.
Za argentinskou reprezentaci hrál prvně v roce 1924 , ale teprve v roce 1927 za ní hrál pravidelně. Byl ve vítězné sestavě na Copě América 1927 a také získal stříbrnou medaili na OH 1928.[3] Díky přestupu do Itálie mohl díky novým regulím FIFA reprezentovat i italskou reprezentací. Byl součástí vítězného MS 1934.[4] FIFA ho později zařadila do all-stars týmu tohoto turnaje.[5] Odehrál za ní 35 utkání a vstřelil 13 branek. Velmi důležitou branku vstřelil ve finále MS 1934 proti Československu 9 minut před koncem na 1:1.
Časopis Guerin Sportivo ho vyhlásil 32. nejlepším fotbalistou 20. století.[6]