literární a kulturní příloha deníku Právo From Wikipedia, the free encyclopedia
Salon Práva je literární a kulturní příloha deníku Právo. (Do června 2008 pod názvem Salon: literární příloha Práva.[1])
Salon Práva | |
---|---|
Datum založení | 1996 |
Jazyk | Čeština |
Formát | čtvrteční příloha deníku Právo |
Klíčové osoby | |
Vydavatel | Borgis, a.s. |
Šéfredaktor | Petr Šabata |
Odkazy | |
Web | Oficiální stránky |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Periodikum vychází od podzimu 1996, kdy ho založili bývalý šéfredaktor Práva Zdeněk Porybný a publicista Pavel Dostál.[2] Prvním editorem byl v letech 1996 až 2009 Zdenko Pavelka, druhým od roku 2009 do roku 2023 Zbyněk Vlasák[3]. Salon vychází na třech stranách každý čtvrtek.[4] Má také své internetové a facebookové stránky a twitterový účet. V květnu 2018 vyšel reprezentativní výbor salonních textů z let 1996 až 2016 v knize Všechno nejlepší. Tisíc čísel a dvacet let Salonu Práva.[5]
Salon se snaží rozvíjet původní publicistiku, především esejistickou. Mezi současné salonní esejisty patří Václav Bělohradský[6], Jiří Přibáň[7], Pavel Barša, Ondřej Slačálek, Milena Bartlová, Alena Wagnerová, Petr Pithart, Matěj Stropnický, Jan Géryk, Kateřina Smejkalová, Dita Malečková, Kamil Fila, Jan Rychlík (historik), Jakub Rákosník nebo Martin Škabraha[8], v minulosti v příloze publikovali Karel Kosík, Dušan Třeštík či Jan Keller.
Z publicistů a publicistek se v Salonu pravidelně objevují Štefan Švec, Petr Fischer, Jakub Šofar, Alena Zemančíková, Karel Veselý, Eva Klíčová nebo Klára Vlasáková. Vedle tradiční esejistické, reportážní, recenzní a komentářové tvorby lze v Salonu najít například také analytický seriál sociologa Daniela Prokopa Úvod do praktické sociologie, ověnčený Novinářskou cenou za rok 2016[9]. Novinářskou cenu obdržel Salon také za rok 2017[10], získala ji za své sloupky Apolena Rychlíková. Za rok 2019[11] byla za své sloupky v Salonu na Novinářskou cenu nominována Saša Uhlová. V roce 2023 byli na Novinářskou cenu za své texty v Salonu nominováni znovu Saša Uhlová (opět za sloupky) a také Zbyněk Vlasák (v kategorii nejlepší rozhovor)[12].
V příloze v podobě ukázek, povídek či básní vychází živá literatura. Publikovali zde Arnošt Lustig, Vladimír Páral, Jan Trefulka, Lenka Procházková, Ivan Martin Jirous, Ludvík Kundera, Pavel Šrut, Jiří Žáček a další. V současnosti se Salonem spolupracují například spisovatelé a spisovatelky Jaroslav Rudiš, Emil Hakl, Bianca Bellová, Kateřina Tučková, Markéta Pilátová, Michal Šanda, Petr Stančík, Igor Malijevský aj. Řada z nich se zapojila do salonních „literárně-humanitárních“ cyklů Povídky pro Adru, Povídky pro Kher, Povídky pro Duhu a Povídky na doma.
V roce 2014 vyšly knižně Miliónový časy: povídky pro Adru[13], v roce 2019 vyšla Divočina: povídky pro Duhu[14] a v roce 2022 Povídky na doma: dvaadvacet živých autorů a jeden digitální spisovatel[15].
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.