Skautský slib
From Wikipedia, the free encyclopedia
Skautský slib je základní přísaha skautů a ohnisko skautského duchovního života.[1] Skaut, který se rozhodne složit slib skautů či skautek, by měl být řádným členem oddílu, měl by být poučen o ideji skautingu a být rozhodnut podle nich žít. Složení slibu je slavnostní příležitostí, jejíž přesná forma je určena zvyklostmi daného oddílu.
Slib vyjadřuje především individuální morální závazek žít podle slibu a hodnoty v něm vyjádřené svým životem naplňovat. Spolu se skautským zákonem, na nějž zpravidla odkazuje,[2] je jedním z prvků skautské výchovné metody, má působit na mladého člověka jako formativní akt výchovy, resp. sebevýchovy, který pomáhá hodnoty v slibu vyjádřené zvnitřnit.
Skautský slib vyjadřuje tři základní principy skautingu, tedy ty hodnoty, k nimž skauting jako výchovné hnutí má podle svého poslání člověka vést; proto má zpravidla tři body, každý z nich odkazující na jeden z těchto principů. Skautský slib je velmi podobný u skautů na celém světě a liší se jen v detailech; mezinárodní organizace skautů WOSM považuje existenci skautského slibu a přítomnost tří základních principů v něm za nutnou podmínku členství národní organizace. Znění je přitom zpravidla založeno na originálu publikovaného Robertem Badenem-Powellem ve Skautingu pro chlapce:[2]
„ | Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe, že budu
plnit své povinnosti k Bohu a králi,
|
“ |
Skauti skládají při dalších příležitostech i další sliby – mladší členové (do 10 let) skládají jako předstupeň slib světlušek (dívky) nebo vlčat (chlapci), činovníci skládají před převzetím do funkce slib činovnický.