Stát jižních národů, národností a lidu
Správní jednotka (regionální stát) Etiopie zřízená v roce 1994, leží na jihozápadě země u hranic s Keňou a Jižním Súdánem. / From Wikipedia, the free encyclopedia
Stát jižních národů, národností a lidu (amharsky Yä-Däbub Bəheročč Bəheresäbočč-ənna Həzbočč, anglicky Southern Nations, Nationalities, and Peoples' Region, SNNPR) byl jedním z etiopských států, zřízený roku 1994. Rozkládal se na jihozápadě země u hranic s Keňou a Jižním Súdánem. Etiopské úřady k němu počítaly i sporné území trojúhelníku Ilemi. Má rozlohu 54 400 km² a žije v něm přes 9 milionů obyvatel. Hlavním městem je Awasa v sousedním státě Sidama. Awasa zůstává dočasně společným hlavním městem obou států, než bude vybráno nové hlavní město.
Stát jižních národů, národností a lidu ደቡብ ብሔሮች ብሔረሰቦችና ሕዝቦች ክልል | |
---|---|
Vesnice v údolí řeky Omo | |
Geografie | |
Hlavní město | Awasa |
Souřadnice | 6°30′ s. š., 37°6′ v. d. |
Rozloha | 54 400 km² |
Časové pásmo | UTC+3 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 9 126 000 (2 017)[1] |
Národnostní složení | Sidamové (19 %), Welaytové (10 %) a další |
Náboženství | křesťanství, islám, animismus |
Správa regionu | |
Stát | Etiopie Etiopie |
Nadřazený celek | Etiopie |
Druh celku | region |
Vznik | 1994 |
prezident (správní rady) | Dessie Dalke |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | ET-SN |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V letech 2020 a 2021 došlo k výraznému zmenšení rozlohy státu, když se 18. června 2020 od něho oddělil nový stát Sidama (v tamním referendu pro oddělení vyslovilo 98 % účastníků), 23. listopadu 2021 se oddělil další Stát národů jihozápadní Etiopie (v tamním referendu se pro oddělení vyslovilo 96 % účastníků). Stát zanikl k 19. srpnu 2023, kdy byl po referendech rozdělen na státy Jižní Etiopie a Střední Etiopie, přičemž vznik Střední Etiope provázely spory mezi příznivci a odpůrci plánu.
Stát byl nejméně urbanizovanou částí Etiopie, ve městech žila necelá desetina populace.[2]
Základem ekonomiky bylo pěstování kávovníku, tefu a kukuřice a pastevectví dobytka. Turistickou atrakcí je národní park Nečisar. Díky množství řek a jezer (Abaya, Čamo) oblast netrpěla takovým nedostatkem vody jako zbytek Etiopie.[3]