Svantovít
slovanský bůh / From Wikipedia, the free encyclopedia
Svantovít či Svantovit (v pramenech Suantovitus u Saxona,[1] Zuantevith u Helmolda,[2] Svantaviz v Sáze o Knýtlinzích,[3]) byl slovanský bůh uctívaný polabskými Slovany, resp. kmenem Ránů na Rujáně. Díky politickému vlivu Rujány byl často ctěn okolními kmeny jako nejvyšší z bohů (deus deorum), dary mu přinášely kmeny od Vagrie po Pomořansko, dokonce i dánský král Sven III., ač byl křesťan, mu obětoval skvostnou číši.[4] Jméno lze vykládat pravděpodobně jako kompozitum ze slov svętъ (mocný, silný) a koncovky –vit (pán, vládce, vítěz, bojovník), tedy přibližně mocný pán. To může naznačovat, že původně nešlo o jméno boha, ale o přízvisko. Mohlo se tedy jednat o hypostazi či polabsko-slovanskou variantu Peruna, Svarožice či jiného boha.[5] Později byl také uměle ztotožňován s křesťanským sv. Vítem.[6]
Svantovít | |
---|---|
Svantovítův kněz (žrec) s obětním rohem (případně Svantovít sám), žulová deska z Rujány v období let 1150–1200, později umístěna do zdi kostela v Altenkirchenu. | |
Symboly | roh hojnosti, bílý kůň, meč, čtyřhlavost |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |