Systém stejných polí
systém přídělů polí v Číně / From Wikipedia, the free encyclopedia
Systém stejných polí (čínsky v českém přepisu ťün-tchien č’-tu, pchin-jinem jūntián zhìdù, znaky 均田制度) byl systém přídělů státní půdy rolníkům ve středověké Číně. Zaveden byl v polovině 80. let 5. století v severočínské říši Severní Wej, fungoval za jejích nástupců (Západní Wej a Severní Čou, Východní Wej a Severní Čchi), převzala ho i říše Suej, která dobyla jižní Čínu a sjednotila tak zemi, i po ní následující říše Tchang. Systém zanikl v polovině 8. století, když říše Tchang prošla katastrofální krizí a zásadní přestavbou ekonomiky a státu.
V systému stejných polí byla státní půda dávána rolníkům do doživotního užívání, velikost přídělu závisela na počtu členů domácnosti. Nakládání s takto užívanými pozemky bylo striktně omezeno.[1]
Cílem zavedení systému stejných polí bylo využití pusté půdy a zvýšení produkce, při omezení koncentrace půdy v rukou jednotlivců. Četné mezery v systému přesto umožnily hromadění půdy v rukách úředníků a aristokratů; není jasné v jakém rozsahu, a zda vůbec, byl zaveden v jižní Číně. Na severu zase s růstem počtu obyvatel mnohdy nebylo dost půdy k rozdělení.[1]
Rozlohu polí udávali středověcí Číňané v mu (畝), jeho velikost v průběhu doby v čínských státech kolísala:
Vyšší jednotkou byl čching rovný 100 mu, tj. ve 4. – 8. století od 6,68 ha na začátku období po 8,36 ha na jeho konci. |
S rozdělováním půdy ve stejných přídělech mezi rolníky byl zaveden daňový systém založený na odvodech zrna (cu), roboty (jung) a látek (tiao) v pevně stanovené výši na hlavu, v tchangské říši proto nazvaný cu-jung-tiao.