Tanečnice (Šluknovská pahorkatina)
hora ve Šluknovské pahorkatině / From Wikipedia, the free encyclopedia
Tanečnice (německy Tanzplan) je hřbet o nadmořské výšce 599 m zasahující na území severočeského města Mikulášovice a částečně saského města Sebnitz. Náleží ke Šluknovské pahorkatině, kde je druhým nejvyšším vrcholem. Vrcholová část je zaoblená až plochá a povětšinou příkré svahy jsou pokryté četnými kamennými moři a dalšími tvary zvětrávání. Geologické podloží tvoří jemně až středně zrnitý lužický granodiorit s žílami doleritu. Převládajícím půdním typem je kambizem. Na Tanečnici pramenící vodní toky náleží k povodí Labe a úmoří Severního moře. Roční srážky mohou přesahovat 900 mm, průměrná roční teplota je odhadována pod 6 °C. Většinu povrchu pokrývají nepůvodní smrkové monokultury. Ostrůvkovitě se dochovaly původní acidofilní bučiny a podél vodních toků také údolní jasanovo-olšové luhy. Faunu představují typické druhy krajiny opadavých listnatých lesů, z chráněných živočichů se vyskytuje především několik druhů netopýrů. Česká část Tanečnice náleží k chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, na německé straně se nacházejí přírodní rezervace Heilige Hallen a Gimpelfang.
Tanečnice | |
---|---|
Pohled na Tanečnici od Nové Vísky | |
Vrchol | 599 m n. m. |
Prominence | 116 m ↓ VJV od Mikulášovic |
Izolace | 7,4 km → Hrazený[1] |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Šluknovské pahorkatiny |
Poznámka | rozhledna na vrcholu |
Poloha | |
Stát | Česko Česko Německo Německo |
Pohoří | Šluknovská pahorkatina / Šenovská pahorkatina / Mikulášovická pahorkatina[2][3] |
Souřadnice | 50°57′58″ s. š., 14°19′12″ v. d. |
Typ | hřbet |
Hornina | lužický granodiorit |
Povodí | Sebnice a Křinice, Labe |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název kopce Tanzplan (Taneční pláň či mýtina) vznikl zkomolením pojmenování Tannenplan (Jedlová planina), český název Tanečnice se začal používat po druhé světové válce. Naproti tomu pověst vypráví, že název je odvozen od lesních víl, které na vrchu tančily a sváděly myslivce. Ve 13. století byla při úpatích kopce založena nová sídla Sebnitz a Mikulášovice, avšak Tomášov na jižním úbočí vznikl až roku 1735. Od středověku vedla po severním úpatí vrchu stezka z Mikulášovic do Sebnitz a přes jižní úpatí stezka z Mikulášovic do Hertigswalde a dále až k Labi v Bad Schandau. Na vrcholu vyrostla ve 30. letech 19. století triangulační věž, díky které si vrchu začali v druhé polovině 19. století všímat turisté. První rozhledna, sedmipatrová dřevěná Věž korunního prince Rudolfa (Kronprinz Rudolf-Turm) vysoká 26 m, byla otevřena 6. října 1886. Vedle ní vyrostl dřevěný kiosek brzy nahrazený horskou chatou s restaurací. Dřevěnou rozhlednu zničila v roce 1903 vichřice. Nová osmiboká zděná rozhledna vysoká rovněž 26 m, tehdy zvaná Bismarckova věž (Bismarckturm), byla předána do užívání 28. května 1905 a od té doby je nejsevernější rozhlednou Čech. Poskytuje výhled na oblast Českosaského Švýcarska, Šluknovské pahorkatiny a Horní Lužice. V poválečném období restaurace vyhořela a až do počátku 60. let byla rozhledna s okolními lesy nepřístupná. Opětovné zpřístupnění rozhledny přišlo roku 1969 a v letech 1979 až 1986 vedle ní vyrostla nová restaurace Koliba.
Východní úpatí protíná železniční trať Rumburk – Panský – Mikulášovice. Přes Tanečnici vede řada turistických stezek. Na vrchol směřuje žlutá trasa ze Sebnitz a také modrá trasa od horních Mikulášovic a železniční stanice Mikulášovice dolní nádraží. Příznivci Tanečnice o vrchu skládali řadu básní a písní, nejznámější se stala Tanzplanliedchen (Písnička o Tanečnici) od mikulášovického učitele Josefa Bartmanna.