Tao Te ťing
staročínský filosofický spis / From Wikipedia, the free encyclopedia
Tao Te ťing (tradičními čínskými znaky: 道德經, zjednodušenými znaky: 道德经; v čínské hláskové abecedě pchin-jin 拼音, s vyznačenými tóny: Dàodéjīng; ve standardním českém přepisu: Tao-te-ťing; v anglickém přepisu Wade-Giles: Tao-te-ching) neboli Kanonická kniha o Cestě Tao a Energii Te tvoří (spolu s textem Čuang-c' 莊子) základ raného (filosofického) taoismu.[1][2] Podle tradice byl autorem tohoto staročínského spisu Lao-c' 老子 (Starý Mistr), jenž jej údajně sepsal počátkem 5. stol. př. Kr.[3]
Tao Te ťing 道德經 | |
---|---|
Část na hedvábí psaného textu (z přelomu 3. a 2. stol. př. Kr.) nalezeného v Ma-wang-tuej 馬王堆 v r. 1973 | |
Autor | Lao-c’ 老子 (dle tradice) |
Země | Čchu 楚 (Čína) |
Jazyk | klasická čínština |
Literární forma | verše s proměnlivým rytmem, rytmizovaná próza |
Žánr | filosofie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historik S’-ma Čchien 司馬遷 (žil pravděpodobně v letech 145-90 př. Kr.)[4] v knize Š’-ťi 史記 (Zápisky historika) popisuje vznik tohoto díla takto: „Lao-c’ 老子 pěstoval Cestu Tao 道 a její Energii Te 德 a učil, že člověk má žít v skrytu, bezejmenný. On sám žil ve státě Čchu 楚, ale když viděl jeho úpadek, odešel. Když přišel k [hraničním] Soutěskám, Strážce Soutěsek jej zastavil a řekl mu: Nyní, když se chystáš opustit tuto zemi, napíšeš [pro mne] knihu? – Teprve tehdy na jeho žádost Starý Mistr sepsal dva svazky, aby vyložil smysl Cesty Tao 道 a Energie Te 德 v pěti tisících znacích; načež odešel a nikdo se už nikdy nedozvěděl, kam se poděl.” – úryvek ze 63. kapitoly (upraveno)[5]
Dílo obsahuje 81 krátkých kapitol, které jsou rozděleny do dvou částí. První část (kapitoly 1 až 37), označovaná jako Tao ťing 道經, pojednává o Cestě Tao 道 a zabývá se otázkami filosofickými, druhá část (kapitoly 38 až 81), označovaná jako Te ťing 德經, se věnuje převážně Energii Te 德 a týká se zejména otázek společenských.[6]
Podrobný výklad Tao Te ťingu lze v češtině nalézt u Berty Krebsové: Lao-c’ – Tao te ťing. O tao a ctnosti (1971), Egona Bondyho: Poznámky k dějinám filosofie /2/. Čínská filosofie (1993), Oldřicha Krále: Čínská filosofie. Pohled z dějin (2005), nebo u Anne Cheng: Dějiny čínského myšlení (2006). O procesu jeho vzniku se lze dočíst ve (slovensky psané) dvoudílné publikaci Mariny Čarnogurské: Lao c’ a proces vzniku Tao Te ťingu (2009 a 2012). Filologický rozbor a slovník všech staročínských slov užitých v Tao Te ťingu vypracoval David Sehnal: Kniha Laozi. Překlad s filologickým komentářem (2013).
Tao Te ťing patří k nejpřekládanějším textům na světě[7][8][9] a je nejpřekládanější čínskou knihou vůbec.[10][pozn. 1] V češtině existuje celá řada jeho překladů a převodů. Pouze několik z nich však bylo pořízeno přímo z klasické čínštiny. K těmto tzv. sinologickým překladům patří překlady Rudolfa Dvořáka (1920), Berty Krebsové (1971), Oldřicha Krále (1971 a 2010) a Davida Sehnala (2009 a 2013). Ve slovenštině jsou pak k dispozici překlady Mariny Čarnogurské, z nichž první tři vznikly ve spolupráci s Egonem Bondym (1993, 1996, 2005, 2009, 2012 a 2021).
„ | Je věc, která se vytvořila z chaosu, zrodila se dříve než nebesa a země. Ó jak odlehlá, jak rozsáhlá, stojí osamoceně a nemění se k lepšímu. Pohybuje se v kruhu a nepolevuje, dá se považovat za matku podnebesí. Neznám její jméno, z donucení jsem jí dal dospělé jméno Tao 道 a z donucení pro ni vytvořil rodné jméno Veliká. |
“ |
— začátek 25. kapitoly (upraveno)[11] |