Thomas Morgan
americký genetik / From Wikipedia, the free encyclopedia
Thomas Hunt Morgan (25. září 1866 Lexington, Kentucky, USA – 4. prosince 1945 Pasadena, Kalifornie) byl americký genetik. Je považován za jednoho z předních biologů konce 19. a počátku 20. století. Je po něm pojmenována jednotka centimorgan (cM), která se užívá k měření genetické vzdálenosti.
Thomas Morgan | |
---|---|
Narození | 25. září 1866 Lexington |
Úmrtí | 4. prosince 1945 (ve věku 79 let) Pasadena |
Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
Místo pohřbení | Mountain View Cemetery and Mausoleum |
Bydliště | Spojené státy americké |
Alma mater | Kentucká univerzita (1883–1886) Univerzita Johnse Hopkinse (1886–1890) Kolumbijská univerzita |
Povolání | evoluční biolog, genetik, zoolog, lékař, vysokoškolský učitel, fyziolog a biolog |
Zaměstnavatelé | Bryn Mawr College (1891–1904) Kolumbijská univerzita (1904–1927) Kalifornský technologický institut (od 1928) |
Ocenění | zahraniční člen Královské společnosti (1919) Croonian Medal and Lecture (1922) Silliman Memorial Lectures (1924) Darwinova medaile (1924) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1933) … více na Wikidatech |
Choť | Lilian Vaughan Morgan (od 1904) |
Děti | Isabel Morgan |
Rodiče | Charlton Hunt Morgan a Ellen Key Howard |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Studoval evoluci, zoologii a makromutace u octomilky (Drosophila melanogaster). Prokázal, že geny jsou umístěny na chromozomech, a na základě tohoto poznatku zformuloval tzv. Morganovy zákony dědičnosti. Zejména pro tento objev mu byla v roce 1933 udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství. Jako první tak získal tuto cenu za práci v oboru genetiky. Za svůj život napsal 22 knih a 370 vědeckých pojednání. Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozomech, a pokusy s octomilkou prováděl původně proto, aby teorii vyvrátil.