Thomas Robert Malthus
anglický ekonom a sociolog, profesor politické ekonomie / From Wikipedia, the free encyclopedia
Reverend Thomas Robert Malthus (13. února 1766, Rookery u Dorkingu, Surrey – 23. prosince 1834, Bath) byl anglický ekonom a anglikánský pastor, který se nejvíce proslavil svou teorií o růstu populace, jež se po něm nazývá malthusiánství nebo malthusianismus. Lze jej počítat mezi představitele klasické politické ekonomie. Pohledem marxistické ekonomie byl jedním ze zakladatelů „buržoazní vulgární politické ekonomie“.[3] V roce 1805 byl jmenován profesorem dějin a politické ekonomie na koleji Východoindické společnosti v Haileybury.[4]
Thomas Robert Malthus | |
---|---|
Rodné jméno | Thomas Robert Malthus |
Narození | 13. února 1766 Westcott |
Úmrtí | 23. prosince 1834 (ve věku 68 let) Bath |
Povolání | ekonom, esejista, statistik, demograf, anglikánský kněz, sociolog, matematik a spisovatel |
Alma mater | Jesus College (od 1784) Univerzita v Cambridgi Warrington Academy |
Významná díla | Malthusian growth model Malthuziánství An Essay on the Principle of Population Malthusian catastrophe |
Ocenění | společník Královské společnosti |
Manžel(ka) | Harriet Eckersall |
Děti | Henry Malthus[1][2] Lucy Malthus[1] Emily Malthus[1] |
Rodiče | Daniel Malthus[1] a Catherine Graham[1] |
Příbuzní | Mary Anne Malthus[1] a Sydenham Malthus[1] (sourozenci) |
Vlivy | Jean-Jacques Rousseau |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1798 vydal anonymně spis Esej o principu populace. V roce 1803 vydal rozsáhlejší druhé vydání, které podávalo vysvětlení jeho populační teorie. Přednesl tezi, že příčinou bídy (v tehdejší Anglii rostla nezaměstnanost) jsou lidské pudy (potravní a rozmnožovací). Lidstvo nemá neomezené možnosti, ale naopak je spoutáno populačním zákonem. Podmínky obživy rostou lineárně (aritmeticky), zatímco populace roste geometricky. Byl proto nazýván ekonomem ponuré budoucnosti.
Odmítal sociální zákonodárství (návrhy tehdejších kritiků kapitalismu). V teorii hodnoty reaguje na růst vlivu kapitálu a tvrdí, že hodnota nemůže být závislá pouze na velikosti práce, neboť současně je vynakládán i kapitál. Mzda i zisk vstupují do nákladů.
Součástí teorie byly i klesající výnosy v zemědělství – množství zemědělské půdy je omezené a proto dodatečné vklady kapitálu a práce do půdy podléhají působení zákona klesajících výnosů.