Trest zákazu činnosti
typ trestu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Trest zákazu činnosti je zakotven v ustanovení § 73 trestního zákoníku a pod § 74 je vedena úprava výkonu trestu zákazu činnosti.[1] Tento typ zákazu činnosti se staví na alternativní pozici proti nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Zmíněný trest má zabránit pachateli v následném konání trestných činů. Pachateli následně znemožňuje vykonávat určité zaměstnání, povolání, funkce nebo činnosti, k němuž je potřeba speciálního oprávnění nebo povolení. Nejčastěji tak bývá u motorových vozidel, jež je typickým udělením trestu zákazu činnosti, kvůli páchání trestných činů v dopravě. Brání také veřejnosti v mylné důvěře k určitému druhu povolání, jako jsou zaměstnanci bank, lékaři a úřední osoby. Trestem zákazu činnosti, se tedy zamezuje pachateli vykonávat činnosti, ke kterým je potřebná určitá morální a odborná způsobilost. Trestným činem pachatel vyvolává pochybnosti o způsobilosti své vykonávané aktivity. Uložením trestu může vést k ukončení kariéry, změně zaměstnání apod.[2]
Zákaz činnosti lze v České republice stanovit také podle § 66 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve vztahu k činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody. V tomto případě však nejde o trest.