Třída Júgumo
From Wikipedia, the free encyclopedia
Třída Júgumo (japonsky 夕雲型 Júgumo-gata) sestávala z 19 „torpédoborců první třídy“ (一等駆逐艦 Ittó kučikukan) japonského císařského námořnictva, postavených v letech 1940 až 1944 a bojujících ve druhé světové válce. Císařské námořnictvo jednotky této třídy (a třídy Kageró) označovalo jako torpédoborce typu A (甲型駆逐艦 Kó-gata kučikukan). Navazovaly na předchozí třídu Kageró, od které se odlišovaly lafetací 127mm kanónů typu 3. roku do dělových věží typu D s elevací až 75 °.
Třída Júgumo | |
---|---|
Naganami v červnu 1942 | |
Obecné informace | |
Uživatel | Japonské císařské námořnictvo |
Typ | Torpédoborec 1. třídy |
Lodě | I. série: 11 jednotek II. série: 16 jednotek objednáno (8 dokončeno, 8 zrušeno) III. série: 8 jednotek – zrušeno[1] |
Zahájení stavby | 1940 až 1943 |
Spuštění na vodu | 1941 až 1944 |
Uvedení do služby | 1941 až 1944 |
Předchůdce | Třída Kageró |
Nástupce | Šimakaze, Akizuki a Macu |
Technické údaje | |
Výtlak | 2077 T standardní 2480 T při zkouškách[2] |
Délka | Podle Nišidy: 111,55 m mezi svislicemi 117,0 m na vodorysce 119,17 m celkem[2] Podle Wiśniewskieho: 119,7 m celkem[3] |
Šířka | 10,8 m[2][3] |
Ponor | 3,76 m[2][3] |
Pohon | 3 kotle Ro-gó Kanpon šiki 2 sestavy parních turbín Kanpon 2 lodní vrtule 52 000 k na hřídeli (38 245,9 kW)[2][3][p 1] |
Palivo | 500 t topného oleje[3] |
Rychlost | 35 uzlů (64,8 km/h)[2][3] |
Dosah | 5 000 mil (9 300 km) při 18 uzlech (33 km/h)[3] |
Posádka | 228[2] |
Výzbroj | Júgumo v prosinci 1941: 6 x 127 mm/50 typu 3. roku (3xII) 4 x 25 mm/60 typu 96 (2xII) 8 x 610mm torpédomety typu 92 (2xIV) pro torpéda typu 93 (16 ks) 36 hlubinných náloží |
Všechny jednotky se aktivně účastnily bojů v Pacifiku. Doprovázely těžké jednotky floty, podporovaly vylodění, v rámci tokijského expresu dopravovaly zásoby a posily na ostrovy v Šalomounech, kryly a prováděly evakuace stahovaných jednotek. Toto nasazení si ale mezi nimi vybralo svoji daň a žádný z torpédoborců se nedočkal konce války. Devět jednotek padlo za oběť leteckým útokům, čtyři jednotky byly ztraceny ve střetech s hladinovými jednotkami nepřítele, čtyři potopeny ponorkami, jedna byla ztracena společným útokem letadel a hladinových jednotek a u jedné není jasné, zda najela na minu, či zda se nestala obětí amerických torpédových člunů.