Undulující membrána
From Wikipedia, the free encyclopedia
Undulující membrána je pojem nejčastěji využívaný v souvislosti s parazitickými prvoky. Jedná se o pohybový orgán, jakési ploutvovité rozšíření cytoplazmatické membrány, které běží podél okraje buňky a na jejím konci je propojeno s volným bičíkem (Flagellum). Vykonáváním charakteristického vlnivého pohybu undulující membrána zvyšuje mobilitu organismu v obtížněji proniknutelném prostředí. U bičíkatých prvoků vzniká undulující membrána spojením (asociací) tzv. zpětného bičíku s cytoplazmatickou lamelou (buněčnou stěnou mezi dvěma sousedními buňkami). Obvykle bývá podložena žíhanou fibrilou, tzv. kostou. [1]
Undulující membránu lze najít např. u následujících organismů:
- Tetrahymena
- Parazitičtí bičíkovci, způsobující nebezpečné nemoci, jako jsou např. trypanosoma spavičná (Trypanosoma brucei gambiense) nebo bičenka poševní (Trichomonas vaginalis), využívají undulující membránu jako pohybový orgán, který jim umožňuje rychlejší a efektivnější pohyb v kapalinách s větší viskozitou, jako je např. krev.
- Zjednodušená undulující membrána se vyskytuje i u nálevníků rodu Tetrahymena. U těchto prvoků je undulující membrána tvořena řadou srostlých řasinek, nachází se poblíž buněčných úst buňky a pravděpodobně napomáhá při opatřování potravy.[2]
- Undulující membrána se vyskytuje i u spermií některých starších živočišných skupin, např. u některých obojživelníků, a tzv. svaloploutvých ryb, které zahrnují dvojdyšné a lalokoploutvé ryby.