Vítkovice (Ostrava)
část města Ostravy From Wikipedia, the free encyclopedia
Vítkovice jsou bývalé město, roku 1924 připojené k Moravské Ostravě, od 24. listopadu 1990 městský obvod statutárního města Ostravy. Mají rozlohu 648,2 ha, leží na levém břehu řeky Ostravice na východě moravské části města. Městský obvod zahrnuje celé katastrální území historického města Vítkovic a východní část historické obce Zábřeh nad Odrou, jíž je katastrální území Zábřeh-VŽ. Od roku 2003 je jejich historické jádro prohlášeno za městskou památkovou zónu.[2]
| Vítkovice | |
|---|---|
 Národní kulturní památka v Dolních Vítkovicích | |
 .svg) | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městský obvod |
| Statutární město | Ostrava |
| Okres | Ostrava-město |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°48′30″ s. š., 18°16′29″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 653 (2021)[1] |
| Rozloha | 6,47 km² |
| Nadmořská výška | 230 m n. m. |
| PSČ | 703 00 |
| Počet domů | 775 (2021)[1] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 13 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu MO | Mírové náměstí 516/1 703 00 Ostrava posta@vitkovice.ostrava.cz |
| Starosta | Richard Čermák (Ostravak) |
| Oficiální web: vitkovice | |
 | |
  Vítkovice | |
| Další údaje | |
| Kód MO | 554227 |
| Kód části obce | 414131 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
Nejstarší zmínka o Vítkovicích (Witchendorff), které byly původně malou vsí ležící poblíž Moravské Ostravy, je z roku 1357. Název Vítkovice byl zřejmě odvozen od Vítka z Vikštejna, který v roce 1369 držel biskupský hrad Schauenstein v Kopřivnici. Biskupskou vsí zůstaly Vítkovice až do reformy v roce 1848. Roku 1908 byly Vítkovice povýšeny na město a 29. ledna 1924 byly přes určitý svůj odpor připojeny k Moravské Ostravě. Město bylo během druhé světové války osvobozeno Rudou armádou dne 30. dubna 1945. Před rokem 1990 bylo území celého dnešního městského obvodu Vítkovice součástí městského obvodu Ostrava 3. Roku 1990 pak vzniká moderní samosprávný městský obvod Vítkovice, jehož součástí se stalo i katastrální území Zábřeh-VŽ, původně tvořící součást Zábřehu nad Odrou.
Vítkovice jsou známy především jako průmyslové centrum. Podnět k jeho vzniku dal v roce 1828 olomoucký arcibiskup arcivévoda Rudolf, když na doporučení vídeňského profesora Franze Xavera Riepla postavil pudlovací pec. Tzv. Rudolfova huť způsobila revoluční přeměnu zemědělské osady na moderní průmyslové město. Výhodou Vítkovic byla výhodná poloha poblíž bohatých ostravských ložisek uhlí, beskydských zdrojů železné rudy a vody z Ostravice. V roce 1843 koupil huť rakouský bankéř Salomon Mayer Rothschild.
Česká obecná škola zde vznikla v roce 1894, měšťanka byla zřízena roku 1910. V roce 1919 byla založena čtyřletá průmyslová střední škola. Farní správu vykonávala moravskoostravská farnost. Samostatné farnosti se Vítkovičtí dočkali v roce 1887, rok po dostavění kostela svatého Pavla.
- Busta arcivévody Rudolfa – socha před Kostelem svatého Pavla
- Dolní oblast Vítkovice – národní kulturní památka skládající se z dolu Hlubina, koksovny a vysoké pece
- Komplex domů na Mírovém náměstí – unikátní dochovaný urbanistický celek
- Kostel svatého Pavla – novogotický trojlodní kostel
- farní budova[3] – postavena v těsné blízkosti kostela sv. Pavla, architekt Hans Ulrich
- Rothschildův empírový zámek[4] – původní sídlo majitelů železáren z let 1846–1847
- Stará kovárna a ocelárna – původní stavby z režného zdiva z 80. let 19. století
- Štítová kolonie – soubor obytných domů z období 1883–1885
- Vítkovická radnice – zachovalá historická budova z let 1901–1902, postavená rakouským architektem Maxem von Ferstelem
- Znak (potvrzen historický znak)
- Polcený štít; v levém černém poli vyniká půl zlato-červeně šachované moravské orlice, levá polovina dělena, v horním zeleném poli zkřížená stříbrná hornická kladívka s topůrky přirozených barev, v dolním poli na zelené hrázi rybníka půl a tři jedle přirozených barev, nad nimi tři letící stříbrní ptáci.
- Prapor
- List tvoří černý svislý pruh široký 1/3 délky listu s polovinou žluto-červeně šachované moravské orlice vynikající od dělicí linky a čtyři vodorovné pruhy střídavě zelený a modrý. Prapor byl udělen usnesením Rady města Ostravy číslo 398/10 z 11.04.1995.
Rodáci
- Jožka Jabůrková – novinářka
- Bl. Marie Antonína Kratochvílová – řádová sestra, blahořečena Janem Pavlem II.
- Miroslav Klega – hudební skladatel
- Ludvík Klega – režisér
- Leo Sotorník – sportovec
- Věra Tošenovská – akademická malířka
- Marie Holková – spisovatelka
- Ilse Weberová – spisovatelka, oběť holokaustu
- Beno Blachut – operní pěvec, národní umělec
Úmrtí
- Norbertina Kinská (1888–1923) zdravotnice v první světové válce, matka lichtenštejnské kněžny Georginy. Zemřela ve Vítkovicích při porodu svého druhého dítěte.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
