Vakcína proti covidu-19
vakcína proti koronaviru SARS-CoV-2 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vakcína proti covidu‑19 je určená k boji proti viru SARS-CoV-2, způsobující nemoc covid-19.
Ještě před pandemií covidu-19 existoval zavedený soubor poznatků o struktuře a funkci koronavirů způsobujících onemocnění jako je těžký akutní respirační syndrom (SARS) a blízkovýchodní respirační syndrom (MERS). Tyto znalosti urychlily vývoj různých vakcinačních platforem na počátku roku 2020.[1] Zpočátku se vakcíny proti SARS-CoV-2 zaměřovaly na prevenci symptomatických, často závažných onemocnění.[2] Dne 10. ledna 2020 byla prostřednictvím globální vědecké iniciativy GISAID sdílena data o genetické sekvenci viru SARS-CoV-2 a 19. března oznámil světový farmaceutický průmysl významný závazek řešit covid-19.[3]
Vakcínám proti covidu-19 se obecně přisuzuje role při snižování závažnosti a úmrtnosti způsobené covidem-19.[4][5] Mnoho zemí zpočátku zavedlo plány postupné distribuce, které upřednostňovali osoby s nejvyšším rizikem komplikací, jako jsou starší lidé, a osoby s vysokým rizikem expozice a přenosu, jako jsou zdravotničtí pracovníci.[6]
Do 8. března 2023 bylo na základě oficiálních zpráv národních zdravotnických agentur po celém světě podáno 13,32 miliard dávek vakcíny proti covidu-19. K 31. lednu 2022 bylo vyrobeno 11,7 mld. dávek vakcín, z toho 5,0 mld. v Číně, 2,5 mld. v Evropské unii, 1,8 mld. v Indii, 1,1 ,mld. ve Spojených státech amerických a 430 mil. ve Švýcarsku. Mezi největší výrobce patřily Pfizer (2,6 mld. dávek), AstraZeneca (2,6 mld.), Sinovac (2,5 mld. dávek), Sinopharm (2,3 mld.) a Moderna (750 mil.).[7]
V Evropské unii, a tedy i v České republice, se k březnu 2023 očkuje vakcínami Pfizer–BioNTech, Moderna, Oxford-AstraZeneca, Janssen, Novavax[8] a Valneva.[9]