Valamir
From Wikipedia, the free encyclopedia
Valamir (420?– 465?) byl v 5. století král germánského kmene Ostrogótů z amalské dynastie. Byl synem Vandalariuse.[1] Měl bratry Theodemira a Vidimira[2]. Jeho synovec byl Theodorich Veliký. Vládl území bývalé římské provincie Panonie, kterou Římané v roce 433 podstoupili Hunům. Po bitvě na řece Nedao v roce 454 území Panonie poražení Hunové opustili. Vítězstvím si Valamir upevnil kontrolu nad velkou skupinou Gótů[3] i nad územím Panonie. Králem Ostrogótů byl od roku 447 až do své smrti někdy okolo roku 465.
Valamir | |
---|---|
ostrogótský král | |
Doba vlády | 447 – 465 |
Tituly | ostrogótský král |
Narození | 420? |
Úmrtí | 465? Panonie |
Předchůdce | Thorismund |
Nástupce | Theodemir |
Rod | Ostrogóti |
Dynastie | amalská |
Otec | Vandalarius |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Původně jako vazal a spojenec hunského vůdce Attily se účastnil v roce 451 bitvy na Katalaunských polích. Po porážce v této bitvě a smrti Atilly se chtěl stejně jako ostatní germánské kmeny osamostatnit a získat nezávislost na Hunech, a tak se obratil proti bývalému spojenci a společně s germánskými kmeny Huny v bitvě na řece Nedao porazil. Hunský vládce Ellak, syn Atilly padl a Hunové z Panonie ustoupili. Bitvy se účastnili kromě Ostrogótů i Gepidové, Herulové, Rugiové, Skirové a Svébové. Měli i podporu římského impéria.[4]
V roce 459 Ostrogóti neobdrželi obvyklý roční poplatek od Římanů. Valamir a jeho bratři proto zaútočili na římskou provincii Illyricum 459–462. Římský císař Leon poté souhlasil s poplatkem Gótům ve výši 300 liber zlata ročně.
V roce 464 či 465 Valamir při nájezdu Skirů spadl z koně a při pádu se zabil.[5]