švédský dvorní fotograf From Wikipedia, the free encyclopedia
Valentin Wolfenstein (19. dubna 1845, Falun – 3. února 1909, Los Angeles)[1] byl švédsko-americký fotograf. Byl jedním z prvních fotografů, kteří pro fotografování používali zábleskové lampy. Vlastnil první úspěšné fotografické studio v Los Angeles, kde v 70. letech v 80. letech fotografoval mnoho slavných Kalifornčanů.[2] V letech 1890 až 1905 byl majitelem dvorního ateliéru Jaeger ve Stockholmu.
Valentin Wolfenstein | |
---|---|
Narození | 19. dubna 1845 Falu Kristine church parish nebo Falun |
Úmrtí | 3. února 1909 (ve věku 63 let) Los Angeles |
Místo pohřbení | Angelus-Rosedale Cemetery |
Povolání | fotograf |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Wolfenstein se narodil jako August Valentin Wolfenstein dne 19. dubna 1845 ve Falunu. Jeho rodiči byli Viktor Adolf Wolfenstein (1817–1881) a Anna Elisabeth Brostromová (1807–1851).[3] Během americké občanské války emigroval do Spojených států a narukoval v New Yorku dne 31. ledna 1865.[4]
Wolfenstein emigroval do Spojených států během americké občanské války a pracoval jako fotograf v Los Angeles a New Bedfordu, kde měl studia. Je o něm zmínka v knize Pioneer Photographers of the Far West: A Biographical Dictionary, 1840–1865. V roce 1884 se oženil s Clarou Brownovou (zemřela 1892). Po válce pracoval jako fotograf v New Bedfordu v Massachusetts, kde měl v roce 1867 fotografické studio.[5]
Založil studio v Los Angeles v roce 1871 ve druhém patře New Temple Block v centru Los Angeles.[6] Zde zakoupil služby francouzského malíře Henriho Penelona na pořizování barevných portrétů.[7] Je také uveden jako stále v Temple Block v roce 1875 v adresáři města Los Angeles.[8]
Wolfenstein se oženil s Philopenou Brownovou (1863–1884) dne 26. února 1884, když byl v New Bedfordu. Ve stejném roce měli dceru jménem Florentina. Později téhož roku Philopena zemřela. Poté se oženil s Clarou Brownovou (1868–1892). Měli dva syny, Roberta (1889–1977) a Waltera (1890 – před 1909).[9] Když v 80. letech 20. století neuspěl v některých postranních podnicích v Los Angeles, hledal nové prostředí a odešel do Guatemaly a Mexika, kde provozoval fotografická studia.[7]
V 90. letech 19. století se vrátil do Švédska, někdy poté, co Clara zemřela, a usadil se ve Stockholmu, kde se stal zaměstnancem dvorního fotografa Johannese Jaegera v jeho společnosti Atelier Jaeger.[10][11] V 90. letech 19. století Wolfenstein založil fotografické studio Fotografický ateliér Valentina Wolfensteina (Valentin Wolfenstein fotoateljé) na adrese Drottninggatan 33 ve Stockholmu.
Když se Jaeger chtěl vrátit do svého rodného města v Německu, Wolfenstein koupil obě jeho studia za 60 000 švédských korun.[10][12] Studio bylo dobře zavedené a zaměstnávalo přibližně 30 lidí. Wolfenstein nadále nazýval ateliér původním jménem „Atelier Jaeger“, a to kvůli jeho zavedené reputaci oficiálního dvorního fotografa.[11][13] Stejně tak Albin Roosval a Herrman Sylwander, kteří převzali podnik v roce 1905 po Wolfensteinovi.[14]
Wolfenstein byl průkopníkem (pravděpodobně prvním ve Švédsku), který fotografoval interiér v divadlech se zábleskovým práškem, ještě před existencí elektrického světla. Umístil několik záblesků do salonu mezi scény a v roce 1894 pořídil scénické snímky mimo jiné ve švédském divadle ve Stockholmu.[15]
Další zájem se týkal takzvaných „dvojitých obrázků“, kde pomocí dvojité expozice na každé polovině skleněné desky bylo možné dvakrát zobrazit jednu a tu samou osobu, například při rozhovoru se sebou samým. Wolfenstein byl zkušený praktik tohoto umění, které bylo populární v 60. letech 19. století. Slavná dvojitá Wolfensteinova fotografie z roku 1890 ukazuje Johannesa Jaegera, jak sedí a stojí na stejném obrázku. Pravděpodobně byla fotografie pořízena na rozloučenou, před jeho návratem do Německa.[16]
Poté, co Wolfenstein v roce 1905 opustil ateliér Jaeger, se vrátil do Spojených států,[17] kde v únoru 1909 zemřel ve věku 61 let. Je pohřben na hřbitově Angelus Rosedale v Los Angeles.[1]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.