Vnitroněmecká státní hranice
From Wikipedia, the free encyclopedia
Vnitroněmecká hranice (německy innerdeutsche Grenze) bylo označení státní hranice mezi Německou demokratickou republikou (Východní Německo) a Německou spolkovou republikou (Západní Německo) v letech 1949 až 1990. Označení nezahrnovalo hranici mezi Západním Berlínem a Německou demokratickou republikou, kde byla postavena Berlínská zeď.
Vnitroněmecká hranice byla 1 393 km dlouhá a táhla se od hranic s Československem až k Baltskému moři. Na východoněmecké straně byla silně opevněná, zaminovaná a hlídalo ji přibližně 50 000 východoněmeckých pohraničníků. Na západoněmecké straně ji vedle západoněmeckých pohraničníků střežily též britské a americké jednotky.
Hranice překračovala také několik řek, např. procházela středem Labe. Východo- i západoněmecká pohraniční služba disponovala řadou plavidel a přísně hlídala jakékoliv překročení hranice. Později byly z východoněmecké strany vybudovány na některých místech na březích řek betonové zdi, resp. ploty, které měly zabránit případnému nelegálnímu překročení linie vodním tokem.