Volha (automobil)
ruský automobil From Wikipedia, the free encyclopedia
ruský automobil From Wikipedia, the free encyclopedia
Volga (rusky Волга) byla značka automobilů vyráběna ruskou (dříve sovětskou) firmou GAZ. Název je odvozen od ruské řeky Volga.
![Thumb](#/media/Soubor:GAZ-24_"Volga"_logo.jpg){kind=logo}
Pod značkou Volga bylo vyrobeno několik modelů. Posledním modelem Volgy byla "Volga - Siber" představena 29. srpna 2007 na autosalonu "Interavto-2007" v Moskvě. Výroba skončila v roce 2010.
![Thumb](#/media/Soubor:GAZ-M-21_"Volga"_(3rd_series).jpg)
_"Volga"_in_Beroun_(as_DOD_probotrans_exponát).jpg)
Prvním modelem s názvem Volha byl GAZ-21 "Volga". Začal se vyrábět koncem roku 1956 v závodě v sovětském městě Gorkij a jeho produkce byla ukončena až v roce 1970. Během této doby prošel model několika úpravami konstrukce, karoserie i vnitřního vybavení. Za 14 let bylo celkem vyrobeno téměř 639 tisíc kusů těchto automobilů[1]. Sovětští designéři v tomto modelu spojili evropskou a americkou konstrukční školu, což oceňovali mnozí odborníci. Např. britský časopis "The Autocar" v roce 1960 po testování Volhy GAZ-21K popsal tento vůz jako čistě sovětský originál, který je stylovou směsí současných amerických a evropských vlivů ( "... the Volga is entirely of Russian origin ... styling of the Volga is a blend of recent American and European influences ...")[2]. Šlo o jeden z prvních sovětských automobilů masově vyvážených do zahraničí. V r. 1958 získala Volga GAZ-21 spolu s dalším automobilem GAZ-13 cenu Grand Prix na výstavě Expo v Bruselu. Dodnes patří mezi legendy sovětských automobilů uznávané nejen v Rusku, ale i ve světě.
Maximální rychlost Volhy GAZ-21 byla 130 km/h, rychlost z nuly na 100 km/h dosáhla za 34 sekund. Kromě standardního provedení se vyráběly i modifikace [3].
_"Volga"_in_Moscow_(left_front_view).jpg)
![Thumb](#/media/Soubor:GAZ-21_(2nd_series_"i")_"Volga"_(left_side_front_view).jpg)
Jen menší část produkce se užívala jako soukromé osobní vozy, většina sloužila v mnoha podnicích a státních organizacích. Velká část produkce byla vyrobena jako vozidla taxislužby, která se používala především v největších městech SSSR – Moskva, Leningrad, Kyjev.[4]. Volhy se však často užívaly jako vozidla taxislužby i v zahraničí. Kromě socialistického bloku velké množství těchto vozidel jezdilo v Řecku, Nizozemsku, Belgii, Finsku i Norsku. Podle údajů stránky home.no byla v Norsku koncem 50. a v první polovině 60. let 20. století Volha absolutním lídrem na trhu automobilů pro taxislužby, dokonce v roce 1958 byl každý čtvrtý taxík v Norsku právě Volha. Sovětský výrobce však nedokázal udržet krok s modernizačními trendy a stoupajícími nároky západního světa a své pozice v západní Evropě přenechal svým západním konkurentům.
Volhy patřily i do autoparku silových resortů SSSR - milice, dopravní policie, KGB a podobně.
První člověk ve vesmíru, sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, dostal své první auto jako dar od vlády Sovětského svazu v roce 1961. Byla to Volga GAZ-21 (typ 3) černé barvy s modrým interiérem a evidenčním číslem "78-78 MOD".[5]
Úspěšná Volga GAZ-21 začala již počátkem šedesátých let 20. století zastarávat. Design byl nemoderní a technické parametry nedostatečné. Pod vedením hlavního konstruktéra A. M. Nevzorova a designérů L. I. Cikolenka a N. I. Kirejeva vznikl nový model, který měl být náhradou za Volhu GAZ-21. GAZ-24 "Volga" byl nový model osobního automobilu vyšší střední třídy; v SSSR se toto auto s oblibou označovalo přezdívkou "Dvadcaťčetvjorka" (podle čísla modelu). Volga GAZ-24 se vyznačovala čistotou forem, velikostí, prostorností, byla znakem prestiže. Masová výroba tohoto modelu byla spuštěna v roce 1970[3] a ukončena v roce 1986. Po výrazné modifikaci, která se promítla do modelu GAZ-24-10 "Volga" byla výroba definitivně ukončena v roce 1992. Volga GAZ-24 je jedním z nejdéle vyráběných aut v socialistickém bloku.
I tento model získal při svém uvedení několik mezinárodních ocenění, vzpomeňme zlaté medaile na mezinárodních veletrzích v Plovdivu (r. 1969) a v Lipsku (r. 1970)[3].
Volha GAZ-24 měla motor o výkonu 98 koní, maximální rychlost 140 km/h a zrychlení z nuly na 100 km/h dosáhla za 23 sekund[3]. Ve srovnání s předchozí Volhou byla nejpodstatnějším technickým vylepšením čtyřstupňová plně synchronizovaná převodovka.
Volga GAZ-24 byla v průběhu let vyráběna v různých modifikacích, které se od sebe odlišovaly některými technickými parametry, nebo celkovou úpravou vzezření. Stručný přehled a charakteristika jednotlivých modifikací[6]:
.jpg)
V pořadí dalším modelem fabriky GAZ s názvem Volha byl model GAZ 3102 "Volha", který se vyráběl od r. 1982 do r. 2009. Tento model odrážel potřebu modernizovat v sedmdesátých letech pomalu překonanou Volhu GAZ-24.
GAZ 3105 "Volha" byl vyráběn v malé sérii jako automobil pro reprezentační účely představitelů státu a Komunistické strany Sovětského svazu.
Posledním modelem s názvem Volha byla Volga Siber, která byla veřejnosti oficiálně představena 29. srpna 2007 na autosalonu "Interavto-2007" v Moskvě. Šlo o osobní automobil střední třídy s karoserií typu sedan. Výroba byla koncem roku 2010 kvůli slabému prodeji ukončena.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
