Válka o bavorské dědictví (1778 – 1779) byla v řadě čtvrtá dědičná rozepře mezi Pruskem stárnoucího, šestašedesátiletého krále Fridricha II. zvaného Veliký a Rakouskou monarchií v čele s císařovnou Marií Terezií a jejím synem římskoněmeckým císařem Josefem II. V průběhu konfliktu, jehož dějištěm se stalo zejména území severních a severovýchodních Čech, neproběhly žádné rozsáhlé či generální bitvy, samotné vojenské operace se omezily na období několika měsíců, ale průběh střetnutí předznamenával nový charakter válečnictví, a to poziční válku. Klasickou lineární taktiku proti sobě jdoucích mas vystřídalo manévrování a taktické přesuny vojsk na rozlehlém území, při tom se využívalo přírodních překážek, zejména vodních toků. Využitím této taktiky včetně toků Labe a Jizery, rakouská armáda zabránila protivníkovi dosáhnout jeho válečných cílů a přinutila jej stáhnout se zpět za české hranice.
Stručná fakta Trvání, Místo ...
Válka o dědictví bavorské |
---|
Bernhard Rode: Olejomalba Fridrich II. a polní lékař. Pruský král si při tažení v roce 1778 nechává pouštět žilou. |
|
Trvání | 1778 – 1779 |
---|
Místo | Čechy a Prusko |
---|
Výsledek | Těšínský mír |
---|
Strany |
---|
|
Velitelé |
---|
|
Síla |
---|
1. armáda: ~ 80 000 mužů ~ 426 těžkých děl 2. armáda: ~ 62 000 mužů ~ 252 těžkých děl
| 1. armáda: ~ 87 000 mužů 2. armáda: ~ 67 000 mužů ~ 22 000 mužů[1] Obě armády: ~ 915 děl
|
|
Ztráty |
---|
~ 10 000 mrtvých, raněných, zajatých či nezvěstných
| ~ 10 000 mrtvých, raněných, zajatých či nezvěstných
|
|
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zavřít
Pro nedostatek proviantu v této válce se vojáci často živili krmnými bramborami nebo nezralými švestkami. Tak se pro konflikt vžil lidový název bramborová válka, případně švestkový povyk nebo švestková mela (Zwetschkentummel).[2]