Všeobecný zákoník občanský
základ občanského práva neuherské části habsburské monarchie, ponechaný v platnosti i v Československu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Všeobecný zákoník občanský pro německé dědičné země Rakouské monarchie (německy Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie, zkratka ABGB), v české právní praxi označovaný jako obecný zákoník občanský (ve zkratce o. z. o.), byl základem občanského práva neuherské části habsburské monarchie od skončení josefinismu až do jejího zániku. Vyhlášen byl 1. června 1811 patentem císaře Františka I. č. 946 Sb. z. s. s platností pro všechny země rakouského císařství, vyjímaje země Koruny uherské. V uherské části habsburské monarchie platil ABGB pouze v letech 1852–1861. Vyhlášení zákoníku předcházelo v roce 1797 krátké období „platnosti na zkoušku“ v Západní Haliči. Na českém území zůstal v platnosti až do vydání středního občanského zákoníku z roku 1950, některá ustanovení (smlouva služební) však zůstala v platnosti až do roku 1965 (kdy byl vydán zákoník práce) a ABGB silně inspiroval i tvorbu nového českého občanského zákoníku.[1] Vycházel z tradic římského práva, ale především zohledňoval koncepci přirozeného práva.
Všeobecný zákoník občanský | |
---|---|
Titulní list ABGB z roku 1811 | |
Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten Deutschen Erbländer der Österreichischen Monarchie | |
Předpis státu | Rakouské císařství Rakouské císařství |
Druh předpisu | císařský patent |
Číslo předpisu | JGS Nr. 946/1811 |
Obvyklá zkratka | ABGB |
Údaje | |
Autor | Franz von Zeiller |
Schváleno | 1. červen 1811 |
Platnost | 1. června 1811 |
Účinnost | 1. leden 1812 |
Zrušeno | 1. leden 1966 |
Oblast úpravy | |
občanské právo rodinné právo |