Zelená Hora (Polsko)
sídlo v Lubušském vojvodství v Polsku From Wikipedia, the free encyclopedia
Zelená Hora[2][3][4][5][6] (polsky 
Zielona Góra, německy Grünberg in Schlesien) je město v jihozápadním Polsku, sídlo samosprávy (sejmiku) Lubušského vojvodství. Má postavení samostatného okresu a zároveň je sídlem okresu Zelená Hora. Leží na historickém území Dolního Slezska, ale vazby na zbytek regionu a s tím i slezská identita v posledních desetiletích zeslábly a město je spíše vnímáno jako správní, kulturní a ekonomické centrum oblasti, pro kterou se vzhledem k názvu vojvodství vžilo nepřesné označení Lubušsko. Žije zde přibližně 140 tisíc[1] obyvatel.
| Zelená Hora Zielona Góra | |
|---|---|
 Radnice a Staré náměstí | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°56′ s. š., 15°30′ v. d. |
| Nadmořská výška | 154 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Lubušské |
| Okres | městský okres |
  Zelená Hora | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 278,3 km² |
| Počet obyvatel | 140 002 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 503 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Janusz Kubicki |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +48 68 |
| PSČ | 65-001 až 65-950 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Administrativní členění
K městu byly v roce 1961 připojeny obce Jędrzychów a Chynów, v roce 1986 Raculka, od roku 2015 sestává z celkem osmnácti obcí a stala se tak rozlohou šestým největším městem Polska, z toho 55 % území tvoří lesy. Seznam obcí (v závorce německý název, dosud užívaný v německojazyčné historické a místopisné literatuře):
- Barcikowice (Groß Hänchen)
- Drzonków (Drentkau)
- Jany (Janny)
- Jarogniewice (Hartmannsdorf)
- Jeleniów (Droseheydau)
- Kiełpin (Külpenau)
- Krępa (Krampe)
- Łężyca (Lansitz)
- Ługowo (Wilhelminenthal)
- Nowy Kisielin (Deutsch Kessel)
- Ochla (Ochelhermsdorf)
- Przylep (Schertendorf)
- Racula (Lawaldau)
- Stary Kisielin (Polnisch Kessel)
- Sucha (Zauche)
- Zatonie (Günthersdorf)
- Zawada (Sawade)
Dějiny
Území patřilo od 8. století k slovanským doménám. První písemná zmínka o Zelené Hoře pochází z roku 1302, v roce 1323 získala městská práva. Byla součástí Hlohovského knížectví slezských Piastovců a patřila Koruně království českého. Roku 1524 byl připojena k Habsburské monarchii. Po první slezské válce roku 1742 připadla Prusku.
Do roku 1945 byla okresním městem provincie Slezsko a střediskem textilního průmyslu s počtem obyvatel kolem 15 až 25 tisíc, převážně protestantů.
Po druhé světové válce, v níž neutrpěla velké materiální škody, byla přičleněna k socialistickému Polsku. Autochtonní německé obyvatelstvo nahradili polští přesídlenci z tzv. Kresů a osadníci z centrálního Polska. Jako krajské město prošla Zelená Hora v éře socialismu rychlým hospodářským rozvojem, staré město obklopil prstenec nových sídlišť a počet obyvatel přesáhl v roce 1980 hranici 100 tisíc.
Do povědomí veřejnosti se město zapsalo Festivalem sovětské písně (Festiwal Piosenki Radzieckiej) pořádaným v letech 1965–1989.
Současnost
„Polské hlavní město vína“ je centrem jedné z nejsevernějších vinařských oblastí v Evropě, existence vinic je doložena už začátkem 14. století. Devítidenní zářijové Vinobraní (Winobranie) patří k nejdůležitějším kulturním a gastronomickým událostem ve městě, od 90. let také jako město kabaretů. Sportu slouží úspěšný plochodrážní klub Falubaz.
Školství
Zelenohorská univerzita (Uniwersytet Zielonogórski) vznikla v roce 2001 spojením Vysokého učení technického a Vysoké školy pedagogické, obojí bylo založeno v 60. letech.
Doprava
- Městem prochází železniční magistrála Vratislav – Štětín. Historické nádraží Zielona Góra z roku 1871 přečkalo druhou světovou válku, ale roku 1960 bylo kompletně zbořeno a nahrazeno bezvýrazným panelovým kvádrem a v roce 2003 technicky zmodernizováno.
- rychlostní silnice S3 spojuje Baltské moře s Krkonošemi a do budoucna českou hranicí.
- Linkové autobusy mají přeshraniční spojení.
Památky
- Kostel sv. Hedviky- pozdně gotické síňové trojlodí se starším pravoúhlým závěrem a příčnou lodí, cihlová stavba s barokními klenbami a barokní věží na severní straně; vnitřní zařízení novogotické z konce 19. století; pozoruhodna raně barokní kruchta se 14 deskovými obrazy Krista a apoštolů; od roku 1972 slouží jako konkatedrála spojené diecéze Zelená Hora-Gorzów Wielkopolski.
- Kostel matky Boží Čenstochovské - hrázděná stavba na křížovém půdorysu
- Radnice a měšťanské domy starého města
- Luteránský kostel augsburského vyznání
- Wieża Braniborska - astronomická věž z roku 1859 v místní části Braniborskie, veřejnosti přístupná hvězdárna
- ruina zámku Günthersdorf
Muzea
- regionální Muzeum Ziemi Lubuskiej
- skanzen s kostelem Všech svatých v místní části Ochla (etnografické muzeum)
Slavní rodáci
- Bartholomaeus Pitiscus (1561-1613), matematik, teolog a astronom
- Abraham Scultetus, kalvínský teolog
- Rudolf Haym (1832-1921), pruský filozof
- Wilhelm Foerster (1832-1921), astronom
- Maryla Rodowicz, zpěvačka
- Olga Tokarczuková (* 1962), spisovatelka a novinářka
- Tomasz Lis, novinář
- L.U.C. raper
- Krzysztof Bosak - polský nacionalistický politik
Partnerská města
L'Aquila, Itálie, 1996
Bistriţa, Rumunsko, 2001
Helmond, Nizozemsko, 1996
Chotěbuz, Německo, 1992
Ivano-Frankivsk, Ukrajina, 2000
Kraljevo, Srbsko, 2009
Nitra, Slovensko, 1992- Soltau, Německo
Troyes, Francie, 1970- Verden, Německo, 1993
Vitebsk, Bělorusko, 2002
Wu-si, Čína, 2008- Žitava, Německo, 2010
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
