Země v Československu
země existující v letech 1918–1948 v Československu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Po svém vzniku 28. října 1918 převzala Československá republika na území tzv. historických zemí (dnešního Česka) od Rakouska-Uherska stávající zemské členění na 3 země (zemi Českou, zemi Moravskou a zemi Slezskou), zatímco v původně uherské části nové republiky se konstituovalo Slovensko. Roku 1919 se k Československu připojila i nově vytvořená Podkarpatská Rus. Na rozdíl od doby před rokem 1918 však až do roku 1928 žádná z těchto zemí neměla vlastní sněm a jejich samospráva byla značně okleštěna. Teprve na podzim 1938 získaly Slovensko a Podkarpatská Rus autonomii, přičemž Podkarpatská Rus ji měla přislíbenou již od doby, kdy se jednalo o jejím připojení k ČSR. Představitelé Podkarpatské Rusi dále, až do zániku tzv. druhé republiky v roce 1939, projevovali trvalou nespokojenost s průběhem zemské hranice se sousedním Slovenskem a usilovali o její posun na západ podle etnické hranice, jelikož na severovýchodě Slovenska žije i v 21. století početná rusínská menšina. Jejich úsilí však naráželo na silný odpor zde žijících Slováků, majících obavy, že, v případě začlenění těchto částí Slovenska k Podkarpatské Rusi, by se sami mohli jednou ocitnout na území jiného státu[1], přičemž události z roku 1945 (kdy byla Podkarpatská Rus odstoupena Sovětskému Svazu) jejich obavy potvrdily.