Západořímská říše
historický státní útvar / From Wikipedia, the free encyclopedia
Západořímská říše (jedná se o moderní označení, ve vnímání současníků existovala jen jedna Římská říše (latinsky Imperium Romanum) v čele se dvěma císaři) byl státní útvar, který vznikl po rozdělení Římské říše. K tomu došlo v roce 395 poté, co ji císař Theodosius I. odkázal svým dvěma synům: západní část Flaviu Honoriovi a východní Flaviu Arcadiovi.
Římská říše Senatus Populusque Romanus (la) Imperium Romanum (la)
| |||||||
Geografie
| |||||||
Rozloha |
2 000 000 km² (rok 395) | ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení |
|||||||
latina, regionální / lokální jazyky | |||||||
Státní útvar | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
Západořímská říše zanikla již v roce 476 abdikací mladistvého císaře Romula Augustula, k čemuž byl přinucen Odoakerem – germánským velitelem římské armády. V podstatě se však jednalo o vojenský převrat, který ponechal stát nedotčen. Římská moc na západě byla v té době omezena už jen na Itálii a alpský prostor. Přestože západořímská říše existovala jen osmdesát jedna let, měla celkem dvanáct legitimních vládců, a k tomu ještě tři (podle některých názorů čtyři) uzurpátory.