Čechy pod Kosířem

Tento článek je o obci. O chráněném území pojednává článek Čechy pod Kosířem (přírodní památka).

Obec Čechy pod Kosířem se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji, zhruba 10 km severozápadně od Prostějova, při západním úpatí vrchu Velký Kosíř (442 m), v národopisném regionu Haná. Žije zde přibližně 1 100^[1] obyvatel.

Čechy pod Kosířem
Pohled na Čechy z Velkého Kosíře
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Prostějov
Obec s rozšířenou působností	Prostějov (správní obvod)
Okres	Prostějov
Kraj	Olomoucký
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°33′4″ s. š., 17°2′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 129 (2025)[1]
Rozloha	9,20 km²[2]
Katastrální území	Čechy pod Kosířem
Nadmořská výška	275 m n. m.
PSČ	798 58
Počet domů	360 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	náměstí Svobody 289 798 58 Čechy pod Kosířem [e-mail]
Starosta	Ing. Milan Kiebel
Oficiální web: www.cechypk.cz
Čechy pod Kosířem
Další údaje
Kód obce	589381
Kód části obce	18929
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Na vesnici bylo přeneseno jméno jejích obyvatel: jde o množné číslo osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)) a místní jméno tedy znamenalo "Čechovi" (Čechova rodina). Vesnice se až do roku 1925 jmenovala Čechy na Hané.^[4] Přívlastek pod Kosířem se poprvé objevil roku 1618 na odlišení od Čech u Přerova, znovu a natrvalo byl přidán po vzniku Československa.^[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1141. Od 14. století zde stála tvrz, na které se vystřídala řada šlechtických majitelů. Byli mezi nimi i páni z Kravař, Kunštátu, Boskovic nebo Hartunkova. V roce 1707 zakoupil panství Jan Adam Ondřej z Liechtensteina a v roce 1768 se majitelem stal Emanuel de Menes e Castro, vévoda da Silva-Tarouca. Rod Silva-Tarouca měl panství v držení až do roku 1942, kdy se dostalo do správy velkoněmecké říše. V roce 1949 byl zámek a celý majetek rodu vyvlastněn československým státem. V zámku byla až do roku 2005 internátní škola a dětský domov. Od roku 2008 je majitelem zámku a přilehlého parku Olomoucký kraj.^[6] Areál zámku je nejvýznamnější památkou obce. V letech 1849 až 1871 byl častým hostem hraběcí rodiny Josef Mánes, který zde namaloval mnoho svých obrazů.^[6]

V obci byla továrna R. A. Smékala na hasičské stříkačky,^[7] pila, mlýn a cihelna. Na místě bývalé továrny je od roku 2000 obecní Hasičské muzem.^[8] V roce 2009 bylo v obci otevřeno soukromé Muzeum kočárů, kde je umístěno více než 50 historických vozidel.^[9]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.^[10]

Místní části		1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	část Čechy pod Kosířem	1018	1049	1118	1375	1213	1144	1261	1273	1188	1075	990	919	929	1022
Počet domů	část Čechy pod Kosířem	134	159	173	197	211	213	265	293	287	286	271	315	330	342

Muzea

• Hasičské muzeum na náměstí Svobody – rozšířeno v roce 2014
• Muzeum kočárů – otevřené v roce 2009 (založil Václav Obr)

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Čechách pod Kosířem.

• Zámek Čechy pod Kosířem
• Salet, tzv. Mánesův pavilon v zámecké zahradě
• Vyhlídková věž v parku
• Oranžerie v zámeckém parku
• Anglický park u zámku s ohradní zdí
• Farní kostel svatého Jana Křtitele
• Kaplička svatého Floriána na návsi
• Kaplička svatého Josefa
• Sochy svatého Pavla a Petra před kostelem
• Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
• Fara čp.7

Významní rodáci

• Jan Nepomuk Karel Hunčovský (1752–1798), lékař, pedagog, osobní lékař císaře Leopolda II.
• Bedřich August Karel Silva–Tarouca (1816–1881), učenec, duchovní, přítel Josefa Mánesa
• Arnošt Emanuel Silva–Tarouca (1860–1936), zakladatel parku v Průhonicích, dendrolog
• Rudolf Hlubinka (1878–1951), právník, odborník památkového ústavu v Praze
• Bedřich Hacar (1893–1963), stavební inženýr, akademik, ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky v Praze
• František Smékal (1882–1977), horní inženýr, dlouholetý vedoucí funkcionář báňských profesních organizací v Československu
• Mojmír Miler (1925–2016), tanečník, člen baletních souborů Národních divadel v Brně a Praze
• František Železňák (1935–1982), kapelník vojenských dechových orchestrů, hlavní inspektor vojenských hudeb Československé lidové armády
• Antonín Čelechovský (1922–1979), scénograf, pedagog na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze
• Vladimír Dosoudil (1905–1942), soudce

Společenský život

Samospráva obce pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.^[11]

Galerie

• 
  Kosířskočeský zámek
• 
  Zámecký park
• 
  Rozhledna v zámeckém parku
• 
  Oranžerie
• 
  Kostel sv. Jana Křtitele
• 
  Smuteční kočár v Muzeu historických kočárů
• 
  Muzeum kočárů
• 
  Deska padlých v první světové válce
• 
  Pomník Čechy pod Kosířem
• 
  Deska obětí druhé světové války