Československá republika (1948–1960)

Tento článek je o ústavním zřízení a atributech československého státu existujícího v letech 1948–1960. O všeobecných dějinách tohoto útvaru pojednává článek Komunistický režim v Československu.

Československá republika byl stát ve střední Evropě (viz Československo), který existoval v letech 1948–1960. Jejím předchůdcem byla třetí Československá republika. Československá republika byla lidově demokratický stát^[1] ovládaný KSČ. Komunistický režim se označoval za lidovou demokracii: existovalo několik povolených stran, ale permanentní vládní koalice, označovaná jako Národní fronta Čechů a Slováků, dodržovala jednotný postup, který určovala komunistická strana.

Československá republika ←  1948–1960  → vlajka znak
Hymna Kde domov můj / Nad Tatrou sa blýska
Motto Pravda vítězí / Pravda víťazí
Geografie
Hlavní město	Praha
Nejvyšší bod	Gerlachovský štít
Obyvatelstvo
Jazyky	čeština, slovenština
Státní útvar
Státní zřízení	lidově demokratická republika
Měna	koruna československá
Vznik	únor 1948 – přijetí Ústavy 9. května
Zánik	přijetí Ústavy Československé socialistické republiky
Státní útvary a území
Předcházející Třetí Československá republika Následující Československá socialistická republika

Komunistický režim se chopil moci v událostech února 1948. Československá republika byla unitární stát^[2] s asymetrickou státní správou, Slovensko mělo své národní orgány, Slovenskou národní radu a Sbor pověřenců.

Z hlediska zahraniční politiky byla Československá republika satelitem Sovětského svazu.^[3]

Ústava z roku 1948

Ústava Československé republiky z 9. května 1948 sice formálně zachovávala některé rysy charakteristické pro pluralitní demokracii (částečně oddělovala státní moci, zakotvila základní práva a svobody, garantovala nezávislé soudnictví atd.), což ji výrazně odlišovalo od dalších „stalinistických“ ústav lidově demokratických států té doby, ale skutečné ústavní poměry, pokud šlo o práva a svobody občanů, se od jejího znění téměř kompletně odchylovaly, takže ústava byla z velké části fikcí.^[4]

Příklady svobod definovaných ústavou

Ústava definovala v preambuli stát jako lidovou demokracii, „která nám zajistí cestu k socialismu“. Zaručovala mezi jiným rovnost občanů před zákonem, osobní a domovní svobodu, právo vystěhovat se do ciziny; tato práva mohla být omezena jen zákonem. Právo shromažďovací a spolčovací Ústava zaručovala, pokud se tím neohrožovalo lidově demokratické zřízení nebo veřejný pokoj a řád.^[5]

Státní symboly

V období 1948–1960 používala Československá republika malý znak první republiky. Až v roce 1960 se státní znak zásadním způsobem změnil.^[6]

Politický systém

Ústava z roku 1960

Ústava Československé socialistické republiky z roku 1960 zavedla nový název státu (Československá socialistická republika), nové státní symboly, nominálně zakotvila jako státní zřízení socialismus a zakotvila vedoucí úlohu komunistické strany ve státě i ve společnosti.^[7] Krátce před přijetím Ústavy byl schválen zákon o územním členění státu (č. 36/960 Sb. z 14. 4. 1960). Zesílila se tak centralizace, když byly vytvořeny rozsáhlejší kraje.^[8]