Čimišník stromovitý
druh rostliny From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Čimišník stromovitý (Caragana arborescens) je druh rostlin, dřevin z čeledi bobovité. Jsou to keře nebo malé stromy se složenými listy se žlutými květy.
Remove ads
Rozšíření
Druh je původní na Sibiři a v části Číny, sousedním Mongolsku a Kazachstánu. V některých oblastech Spojených států je považován za invazivní druh. Čimišník stromovitý je v České republice pěstován jako okrasná dřevina. Do Evropy pronikl v polovině 18. století, v ČR je výskyt popsán v roce 1835.[2]
Popis
Až 4 m vysoký, opadavý keř nebo menší strom. Větve beztrnné, zpočátku chlupaté, později téměř nebo úplně lysé. Listy sudozpeřené, se 4 až 8 páry lístků, které jsou podlouhlé, eliptické nebo vejčité, na vrcholu s nasazenou špičkou, v mládí chlupaté, později olysalé. Květy po 1 až 5, na článkované stopce, 18 až 25 mm dlouhé, žluté. Kvete v V až VI.
Opadavý keř, nebo méně často malý strom s obrvenými letorosty, vysoký až 2-6m. Roste středně silně až bujně, větve bývají nápadně vzpřímené.[3]
List
Listy jsou sudozpeřené, bývají světle zelené až tmavě zelené. Jsou složeny z 8 - 12 lístků. Jednotlivé lístky jsou podlouhlé nebo eliptické, 1 – 3,5 cm dlouhé, na konci osinkaté.[3]

Květ
Vonné žluté květy kvetou v květnu nebo červnu. Květy jsou typické pro bobovité, jsou tvořeny částmi rozlišenými na pavézu, křídla a člunek. Zvonkovitý kalich je na bázi slabě nafouklý. Květy jsou uspořádány ve svazečcích po 1 - 5.[3]
Plod
Plodem jsou válcovité lusky, ve zralém stavu hnědé, lysé, 25 – 50 mm dlouhé, které obsahují mnoho semen, dozrávají v červenci.[3]
Remove ads
Význam
Čimišník stromovitý (Caragana arborescens) je velmi odolný vůči suchu i chladu a proto je pěstován na prériích a pláních v Kanadě a severních oblastech USA zejména v ochranných pásech kolem stavení a ve větrolamech. V některých oblastech jsou nezralé lusky a semena používány jako zelenina. Z kůry jsou získávána vlákna na výrobu provazů a z listů se připravuje azurově modré barvivo. Tento druh je ceněn zejména na v polárních oblastech poloostrova Kola jako doplňková potrava pro stáda sobů a rostlina zlepšující půdu.[4]
Pěstování
Na stanoviště je druh nenáročný, snáší i suché a chudé půdy. Snese polostín preferuje slunné polohy. Snáší průmyslové prostředí. Roubovance jsou vhodné jako solitery nebo dominanty pro menší kompozice, vhodný také do skalek, suchých záhonů anebo do mobilní zeleně.
- Květ.
- List.
- Plod.
- Semeno.
- Habitus.
- Převislý kultivar 'Pendula'.
Kultivary
Mezi pěstovanými kultivary jsou především převislé, často pěstované jako roubovance na původním druhu jako podnoži a kmenotvorném druhu. Pěstované kultivary:[5]
- 'Pendula, '
- 'Lorbergii'
- 'Walker'
Remove ads
Toxicita
Toxikologické informační středisko u plodů uvádí „téměř nejedovaté plody – nebezpečná může být dávka nad 20 plodů (semen), po větším požitém množství se podává se aktivní uhlí nebývá nutná hospitalizace (jen u mimořádně citlivých osob při závažných příznacích), u zdravých jedinců se objevují nanejvýš zažívací potíže“[6]
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads