Šluknovská pahorkatina

Šluknovská pahorkatina (německy Lausitzer Bergland, Lužická vrchovina, hornolužickosrbsky Łužiske hory) je geomorfologický celek vyplňující téměř celé území Šluknovského výběžku, kromě jeho jižní a jihozápadní části. Německá část leží ve východní části Saska jižně od Budyšína a obklopuje Šluknovský výběžek. Nejvyšším vrcholem celé pahorkatiny je Hrazený (608 m^[1]), ležící ve střední části celku, mezi městy Velký Šenov a Mikulášovice. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu s výškovými rozdíly max. do 300 metrů, bez výrazných prvků, ale se zachovalou přírodou a střídavými lesními porosty.

Šluknovská pahorkatina Lausitzer Bergland Łužiske hory
Pohled na Plešný (vlevo), Hrazený (vpravo) a Valtenberg (v pozadí)
Nejvyšší bod	608 m n. m. (Hrazený)
Nejnižší bod	224 m n. m. (Spréva v Obergurigu)
Rozloha	(na území Česka) 276 km²
Střední výška	423 m n. m.
Nadřazená jednotka	Krkonošská oblast
Sousední jednotky	Děčínská vrchovina, Žitavská pánev, Lužické hory
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Německo Německo
Šluknovská pahorkatina na mapě Česka
Horniny	granodiorit, žula, bazaltoidy, dolerit
Povodí	Sebnice, Spréva, Mandava
Souřadnice	50°58′27″ s. š., 14°25′44″ v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	IVA-1
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geologie a vznik

Šluknovská pahorkatina je jedním z nejstarších vyvřelých hlubinných těles ve střední Evropě. Na území Česka je složena ze čtyř základních typů hornin (stáří přibližně 500 milionů let).

• biotitická rumburská žula (modrošedé barvy)
• biotitická brtnická žula (růžové až načervenalé barvy)
• lužický granodiorit (modravě šedá barva)
• dvojslídý granodiorit (černošedé barvy).

Žulové horniny bývají protkány četnými žilami doleritu a porfyrů.

Tato členitá pahorkatina vznikla na horninách lužického žulového masívu a výraznějšími vrcholy často z mladých vulkanických hornin jako např. Hrazený, Vlčí hora a Špičák u Varnsdorfu.

Hranice oblastí

Od jižně ležících Lužických hor je odděluje linie spojující v děčínském okrese obce Kyjov, Rybniště a Dolní Podluží.^[2]

Vrcholy

Související informace naleznete také v článku Seznam vrcholů ve Šluknovské pahorkatině.

• Hrazený (608 m)
• Tanečnice (599 m)
• Plešný (593 m)
• Vlčí hora (591 m)
• Valtenberg (Sokolník) (586 m)
• Špičák u Varnsdorfu (544 m)
• Partyzánský vrch (530 m)
• Hraniční (Hančův) vrch (522 m)
• Dymník (517 m)
• Vlčice (513 m)
• Buková hora (512 m) – nejsevernější bod ČR
• Jitrovník (510 m)
• Ječný vrch (503 m)
• Anenský vrch (420 m)
• Šibeniční vrch (389 m)

Vodopis

Území Šluknovské pahorkatiny spadá do povodí Labe, Nisy a Sprévy. Probíhá zde rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Největší vodní plochou oblasti je Velký rybník ležící 3 km jihozápadně od Varnsdorfu.

Členění

Česká část

Geomorfologický celek Šluknovská pahorkatina se dělí na dva okrsky, které se dále člení na podokrsky:^[3][4][5][6]

• provincie: Česká vysočina
  • subprovincie: IV Krkonošsko-jesenická
    • oblast: IVA Krkonošská
      • celek: IVA-1 Šluknovská pahorkatina
        • okrsek: IVA-1-A Šenovská pahorkatina
          • podokrsek: IVA-1-A-a Hrazenská pahorkatina
          • podokrsek: IVA-1-A-b Mikulášovická pahorkatina
        • okrsek: IVA-1-B Rumburská pahorkatina
          • podokrsek: IVA-1-B-a Jiříkovská pahorkatina
          • podokrsek: IVA-1-B-b Krásnolipská pahorkatina
          • podokrsek: IVA-1-B-c Varnsdorfská pahorkatina

Německá část

Německé území se dělí na přírodní prostory (Naturräume), které přibližně odpovídají českému geomorfologickému členění.^[7]

• makrogeochora: Hornolužická vrchovina (Oberlausitzer Bergland)
  • mesogeochora: Severní hornolužická vrchovina (Nördliches Oberlausitzer Bergland)
  • mesogeochora: Západní hornolužická vrchovina (Westliches Oberlausitzer Bergland)
  • mesogeochora: Východní hornolužická vrchovina (Östliches Oberlausitzer Bergland)
  • mesogeochora: Jihozápadní hornolužická vrchovina (Südwestliches Oberlausitzer Bergland)