Žalm 20

žalm From Wikipedia, the free encyclopedia

Žalm 20
Remove ads

Žalm 20 (Kéž tě vyslyší Hospodin v den tísně, lat. Exaudiat te Dominus, podle řeckého překladu žalm 19) je součástí starozákonní Knihy žalmů. Patří do 1. knihy žalmů, mezi Davidovské žalmy.

Thumb
Domine salvum fac regem.“ Motiv z žalmu 20 použitý na výzdobě královské kaple ve Versailleském zámku

Text

Další informace verš, hebrejský originál ...
Remove ads

Užití v liturgii

V křesťanství

Užívá se při modlitbě breviáře.

V anglikánské církvi se modlívá podle Book of common prayers ráno čtvrtý den v měsíci.

V judaismu

V židovské liturgii je 20. žalm součástí ranní modlitby pro všední dny.[4] Jako důvod jeho zařazení se uvádí, že 70 slov, z nichž se žalm skládá, odkazuje na 70 let vyhnanství po zboření prvního chrámu a připomíná, že i vyhnanství po zboření druhého chrámu je dočasné a jednou skončí. Utrpení vystupňované na maximum, o němž je řeč v úvodu žalmu a jež je označeno jako „den soužení“,[5] je čas, kdy modlitba k Hospodinu nachází největší odezvu a může přispět k o to slavnější katarzi – záchraně či vítězství. Z toho důvodu je žalm zařazen do závěrečné části ranní liturgie, těsně před modlitbu U-va le-Cijon go'el („A přijde Siónu vykupitel'“). Kvůli trápení zmiňovanému v úvodu žalmu se žalm nerecituje o Šabatu, svátcích a dalších dnech, pro které je předepsán radostný charakter. Optimistické vyznění závěru žalmu jej naopak vylučuje z modlitby v domě truchlícího.

Jednotlivé verše žalmu jsou v sidurech začleněny i do modlitebních bloků Psukej de-zimra („Verše písní“) a Tachanun. Konkrétně součástí Psukej de-zimra je poslední verš žalmu,[6] o němž je v Talmudu napsáno, že je jedním ze tří veršů Knihy žalmů, které musí mít člověk stále na paměti.[7] Spis Šimuš Tehilim („Užití Žalmů“), jehož autorem je zřejmě židovský učenec Chaj Ga'on (939–1038), navíc uvádí, že recitace 20. žalmu je prospěšná těm, kteří jsou s někým v soudní při.[8]

Remove ads

Užití v hudbě

Mezi významná hudební zpracování žalmu 20 patří díla těchto autorů:

Oblíbeným námětem hudebních skladeb byl rovněž samostatný poslední verš žalmu (Hospodine, vítězství dej králi!) Moteto, které na tento text složil Jean Mouton v r. 1515, bylo použito při korunovaci Františka I. a od té doby se stalo neoficiální hymnou francouzských králů. Další známá zhudebnění tohoto verše jsou:

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads