Šacharit

Šacharit (hebrejsky שחרית‎ od slova שחר‎ šachar, úsvit) neboli ranní modlitba je ranní židovská bohoslužba a zároveň nejdelší z bohoslužeb v judaismu. Podle tradice ji ustanovil Abrahám^[1] a později byla ztotožněna s ranní každodenní obětí (tamid) v jeruzalémském Chrámu. Podle pozdější rabínské teze v Talmudu je každodenní oběť nahrazena právě touto modlitbou.^[2]

Židé a judaismus
Židé • Judaismus • Kdo je Žid
Ortodoxní • Konzervativní (Masorti) Progresivní (Reformní - Liberální) • Ultraortodoxní Samaritáni • Falašové • Karaité
Etnické skupiny a jazyky
Aškenázové • Sefardové • Mizrachim Hebrejština • Jidiš • Ladino • Ge'ez • Buchori
Populace (vývoj)
Evropa • Amerika • Asie • Afrika • Austrálie
Náboženství
Bůh • Principy víry • Boží jména 613 micvot • Halacha • Noachidské zákony Mesiáš • Eschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie Cdaka • Musar • Vyvolenost Chasidismus • Kabala • Haskala
Náboženské texty
Tóra • Tanach • Mišna • Talmud • Midraš Tosefta • Mišne Tora • Šulchan aruch Sidur • Machzor • Pijut • Zohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
Obřízka • Pidjon ha-ben • Simchat bat • Bar micva Šiduch • Svatba • Ketuba • Rozvod (Get) • Pohřeb Kašrut • Židovský kalendář • Židovské svátky Talit • Tfilin • Cicit • Kipa Mezuza • Menora • Šofar • Sefer Tora
Významné postavy židovství
Abrahám • Izák • Jákob • Mojžíš Šalomoun • David • Elijáš • Áron Maimonides • Nachmanides • Raši Ba'al Šem Tov • Ga'on z Vilna • Maharal
Náboženské budovy a instituce
Chrám • Synagoga • Ješiva • Bejt midraš Rabín • Chazan • Dajan • Ga'on Kohen (kněz) • Mašgiach • Gabaj • Šochet Mohel • Bejt din • Roš ješiva
Židovská liturgie
Šema • Amida • Kadiš Minhag • Minjan • Nosach Šacharit • Mincha • Ma'ariv • Musaf
Dějiny Židů
starověk • středověk • novověk
Blízká témata
Antisemitismus • Gój • Holocaust • Izrael Filosemitismus • Sionismus Abrahámovská náboženství
z • d • e

Jednotlivé části ranní modlitby

Šacharit pro všední dny

Ranní požehnání – birchot ha-šachar

V této části, která není součástí samotné synagogální liturgie vzdává modlící se chválu Bohu za to, že jej probudil do dalšího dne jako svobodného a bohabojného člověka. Během této části si modlící se navazuje tfilin a obléká talit.

Korbanot – oběti

úryvky z Tóry a Talmudu popisující klíčové části chrámové liturgie.

Psukej de-zimra

Aramejsky „Verše písní“ – soubor žalmů a chvalozpěvů.

Šema Jisra'el

Vyznání víry, a příslušných požehnání.

Amida

Ústřední modlitba, skládající se z devatenácti požehnání.

Tachanun

Kajícná tichá modlitba, která se recituje ve dvou verzích a pouze o všedních dnech.

Čtení z Tóry

V pondělí a čtvrtek, vyvoláni jsou tři lidé.

Ašrej

Dosl. „Blaze těm“, žalm 145.

Alejnu

Chvalozpěv nazvaný podle úvodních slov „Nám přísluší chválit Pána všeho.“ Připojuje se žalm 20 a modlitba U-va le-Cijon.

Závěr bohoslužby

Žalm pro daný den v týdnu a další žalmy k různým příležitostem, chvalozpěv Ejn k-Elohejnu a čtení pasáží o přípravě kadidla.

Šacharit pro svátky

O svátcích je šacharit delší, především pak část psukej de-zimra, během které se recitují další pasáže týkající se dne odpočinku nebo svátků. Delší je čtení z Tóry, ke kterému je vyvoláno čtyři (roš chodeš, chol ha-mo'ed) pět (svátky), šest (Jom kipur) nebo sedm lidí (šabat).

Na svátky se také nenavazují tfilin, věřící oblékají pouze talit. Výjimkou je Tiš'a be-av, kdy se na šacharit neobléká ani talit, ale obojí se obléká na mincha.

Čas ranní modlitby

Čas pro šacharit se odvíjí od jádra bohoslužby, čtení Šema, jehož čas je stanoven v Mišně jako období od rozbřesku až do konce první čtvrtiny dne. Čas pro recitaci Amidy je vymezen východem slunce a jednou třetinou dne. Nejzazší termín pro dokončení ranní bohoslužby je poledne.