Žichlice (Modlany)

Žichlice (německy Schichlitz) jsou zaniklá vesnice, jejíž území je součástí obce Modlany. Katastrální území Žichlice u Modlan měří 1,59 km².^[1] Ves zanikla na konci 80. let 20. století. v důsledku těžby hnědého uhlí. Na jejím místě se rozkládá rekultivovaná Žichlická výsypka.

Žichlice
Lokalita
Charakter	zaniklá vesnice
Obec	Modlany
Okres	Teplice
Kraj	Ústecký kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°37′32″ s. š., 13°54′47″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Žichlice u Modlan (1,59 km²)
Žichlice
Další údaje
Zaniklé obce.cz	1016
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Žich či Žichel ve významu ves lidí Žichových. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Sihlich (1088), Sihlicih (1222), Zichlicz (1403), Zychlicze (1542), Zichlycze (1552), Schichlitz (1652), Šišlice (1654), Schichlitz (1787), Sichlitz a Ssysslice (1833), Žichlice a Schichltz (1848) a úředně Žichlice nebo německy Schicklitz.^[2]

Historie

Hrázděná kaple Nejsvětější Trojice ze zaniklých Žichlic, dnes v zubrnickém skanzenu

První písemná zmínka se vztahuje k roku 1088^[2] a nachází se v listině krále Vratislava I., jíž panovník daroval dva statky v Žichlicích vyšehradské kapitule. Podle historika Gustava Friedricha je listina falzum a pochází až z druhé poloviny 12. století. V roce 1403 je z pramenů známý jakýsi Johannes Nicolai ze Zichlicz, který v Praze nabyl nižšího stupně svěcení. Ves ve 14. století patřila teplickému klášteru.

Od roku 1512 Žichlice patřily k teplickému panství^[3] a v roce 1561 zde bylo pět selských usedlostí. V době tereziánského katastru, tedy roku 1757 patřila ves stále pod panství Teplice, měla pět hospodářů, obecního pastýře a pěstoval se chmel. Žichlice patřily k řehlovické farnosti a v roce 1787 zde bylo šest usedlostí. Při dalším sčítání v roce 1833 patřila ves městu Teplice měla 7 domů a 30 obyvatel, farností stále spadala do Řehlovic, měla vlastní malou kapli, kde se konaly občasné mše. Ve vsi byla cihelna a hnědouhelné doly.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů^[4]

	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	80	96	74	39	75	94	80	40	40	23	20	.	.	15
Domy	8	8	8	8	9	9	9	12	.	8	7	.	.	4

Pamětihodnosti

• Na návsi stávala hrázděná pozdně barokní kaple z konce 18. století. Měla trojboký odsazen presbytář a polygonální zvonici s cibulovou bání.^[3]
• K hodnotným stavbám lidové architektury patřily pozdně barokní domy čp. 3 a 7 z konce osmnáctého století.^[3]
• U vesnice stál barokní šroubovitý sloup na hranolovém soklu z roku 1758. Nedaleko něj býval čtyřboký milník z přibližně stejné doby.^[3]