Modlany
obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Modlany jsou obec v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 200[1] obyvatel.
Remove ads
Remove ads
Název
Název vesnice je odvozen ze jména Modla ve významu ves lidí Modlových nebo podle polohy sídla u modly. Staročeské slovo modla označovalo bůžka ale také místo k modlení. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Modler (1328), Modlani (1334, 1337, 1418), de Modlan (1335), Modlan (1352 až okolo roku 1405), in Modlan (1432), z Modlan (1472), Modlany (1561, 1654) a Modlan (1833). K označení vesnice se používal také lidový tvar Möln.[4]
Remove ads
Historie
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1328. Vesnice původně patřila k panství hradu Kyšperk, založenému pány z Bergova, kteří byli významnou oporou katolíků proti husitům. Roku 1450 směnil Jan z Polenska a Vršovic Kyšperk i s panstvím za hrad Oltářík a tak se novým majitelem stal husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Ten pak nad Teplicemi vybudoval hrad Doubravská hora.
Během následujících let vystřídaly Modlany několik majitel. Po bitvě na Bílé hoře byly zabrány katolíky a prodány za třicet tisíc zlatých. Nakonec ves, postižená morem a válkou připadla roku 1665 jezuitskému řádu, který zde zřídil školu, o níž je první zmínka hned o rok později.
Původní kostel byl během husitských válek vypálen a nový kostel svatého Apolináře byl vystavěn v letech 1687–1691. Po zániku jezuitského řádu roku 1773 se staly Modlany majetkem Českého království a tudíž královny Marie Terezie.
Roku 1780 byla zahájena těžba uhlí, v jejímž důsledku vznikly četné šachty, které postupně obklopily celou ves.
Roku 1902 v katastrálním území Modlany fungovaly doly Doblhoff II, Doblhoff III a Bohemia III. Všechny provozovala Mostecká uhelná společnost. K roku 1907 měla Bohemia 296 zaměstnanců a produkci necelých 172 tisíc tun uhlí. V dole Doblhoff II tehdy vyprodukovalo 296 zaměstnanců asi 163 tisíc tun uhlí. Důl Doblhoff III měl 813 zaměstnanců a produkci ve výši 394 tisíc tun uhlí.[5]
V roce 2014 bylo v Kvítkově odkoupeno zhruba sedmdesát budoucích stavebních parcel Kuvajťany.[6]
Remove ads
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 1 691 obyvatel (z toho 828 mužů), z nichž bylo 579 Čechoslováků, 1 082 Němců a třicet cizinců. Výrazně převažovala římskokatolická většina (1 459 lidí) a lidé bez vyznání (161 obyvatel). K evangelickým církvím se hlásilo 63 lidí, čtyři patřili k církvi československé, jeden byl žid a jeden člověk patřil k nezjišťovaným církvím.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 997 obyvatel: 216 Čechoslováků, 765 Němců a šestnáct cizinců. Věštšina se hlásila k římskokatolické církvi (871 lidí), ale žilo zde také 38 evangelíků, jeden žid, jeden člen nezjišťovaných církví a 86 lidí bez vyznání.[8]
Části obce
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Apolináře. Kostel z roku 1687 stojí na návsi v obci, dominanta. V průčelní západní věži se nachází zvon z roku 1548 od Wolfa Hilgera. V sanktusníku je zavěšen malý zvon z roku 1739 od Krištofa Ullmanna.
- Hřbitovní kaple. Kaple stojí na hřbitově v horní části obce. V průčelním nástavci je usazen malý zvon.
- Socha svatého Antonína
- Socha svatého Jana Nepomuckého
Remove ads
Galerie
Areál firmy CORRÁDO SPRINT
Obecní úřad
Památník katastrofy v dole Kateřina z 3. ledna 1963
Pomník obětem první světové války
Kostel svatého Apolináře
Socha svatého Antonína
Reference
Externí odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads