9K37 Buk
sovětský protiletadlový raketový systém From Wikipedia, the free encyclopedia
Remove ads
Buk je série samohybných protiletadlových systémů středního doletu vyvinutých v SSSR a následně v Rusku. Je navržen k boji proti střelám s plochou dráhou letu, chytrým pumám, letounům i vrtulníkům a bezpilotním letounům.[1]
Jde o následníka systému 2K12 Kub (kód NATO SA-6 "Gainful").[2] První verze Buku dostala v indexu GRAU označení 9K37 a na západě SA-11 "Gadfly". Systém byl nadále upravován a vylepšován. Dostal nové střely a označení Buk-M1-2 a Buk-M2. V kódu NATO obdržely název SA-17 "Grizzly". Od roku 2013 se vyrábí a zavádí do služby nejnovější verze „Buk-M3“, která dostala označením SA-27.[3][4]
Námořní verze systému, navržená v MNIIRE Altair (v současné době součástí GSKB Almaz-Antěj) pro ruské námořnictvo, obdržela v rámci indexu GRAU označení 3S90M, zatímco v kódu NATO Gollum a v rámci amerického ministerstva obrany SA-N-7C. Námořní verze systému měly být dodávány od roku 2014.[5]
Remove ads
Operační nasazení
Podrobnější informace naleznete v článku Let Malaysia Airlines 17.
Raketou tohoto systému[6][7][8][9] odpálenou pravděpodobně z území ovládaného proruskými povstalci[10][11][12] byl během války na Donbase sestřelen malajsijský civilní Boeing 777 letu MH17.[13] Na místě katastrofy byly, podle vysílání nizozemské televizní stanice RTL, nalezeny střepiny odpovídající úlomkům hlavice rakety „Buk“.[6][9] 18. března 2015 informovala agentura Jane's, specializovaná na oblast vojenství a obranných technologií, že předběžné závěry vyšetřování, uniklé do nizozemských médií, nasvědčují tomu, že stroj byl sestřelen raketou systému Buk-M1-2 ruských ozbrojených sil, pravděpodobně s ruskou obsluhou.[14] 13. října 2015 oznámil Nizozemský bezpečnostní úřad, že let Malaysia Airlines 17 byl sestřelen raketou odpálenou z protiletadlového systému 9K37 Buk.[15][16] Incidentem se také zabývá separátní kriminální vyšetřování.[15] 28. září 2016 bylo mezinárodní vyšetřovací komisí potvrzeno, že raketový systém byl na povstalci držené území převezen z Ruska, na jehož území se po provedení útoku vrátil.[17]
Remove ads
Uživatelé
Ázerbájdžán[18]
Bělorusko[19]
Egypt – Verze Buk-M1 a Buk-M2[20]
Gruzie[21]
Indie[22]
Severní Korea[23]
Čína[24] – Vylepšená varianta jako HQ-16 o námořní system VLS. Společný rusko-čínský projekt na vylepšení námořního 9K37M1-2 system 'Štil' (SA-N-12).
Rusko – K roku 2012 více než 350 ks variant 9K37 a 9K317,[25]. Plánována výměna kompletů 9K37 na nové 9K317[26], do roku 2020 by mělo být vyměněno kolem 70 % systému.[27][28]
Sýrie[29] 8 kompletů 9K317E Buk-M2E dodáno z Ruska v roce 2011[30] Buk-M2E.[31] + 20 Buk-M1-2[32]
Ukrajina[33] V roce 2023 začala být ukrajinská vypouštěcí zařízení adaptována pro americké střely Sea Sparrow,[34] které ale mají kratší dosah než původní, což si vynutily zmenšující se zásoby původních střel v důsledku bojů během ruské invaze.
Venezuela – Obdržela verzi Buk-M2EK[35] (20 objednaných).[36]
Bývalí
Finsko – Finsko od roku 1996 používalo raketové systémy Buk, které od Ruska obdrželo jako platbu dluhu.[37] Vzhledem k obavám ohledně náchylnosti systému ohledně elektronického boje, urychlilo Finsko plány na nahrazení raketovým systémem NASAMS 2, který byl vybrán roku 2009.[38][39][40]
Sovětský svaz
Remove ads
Odkazy
Wikiwand - on
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Remove ads