A7V

A7V byl německý tank z první světové války. Německo význam tanků dlouhou dobu podceňovalo, a tak teprve roku 1916 začal vývoj těchto obrněnců. Jejich výroba začala až v polovině roku 1917, přičemž počet 20 kusů byl zcela zanedbatelný. Navíc tanky A7V byly kolosy s  minimálně osmnáctičlennými^[1] osádkami, což bylo v praktickém boji problematické. Teprve v březnu 1918 se zjistilo, že tank má absolutně nevyhovující jízdní vlastnosti v terénu. Německá armáda proto bojovala víc s ukořistěnými tanky než s vlastními.

A7V
Replika tanku A7V v Německém tankovém muzeu v Munsteru
Historie
Vyrobeno kusů	20
Základní charakteristika
Posádka	18-21 mužů
Délka	7,34 m
Šířka	3,1 m
Výška	3,3 m
Hmotnost	30–33 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	boky 20 mm, příď 30 mm
Hlavní zbraň	1 kanón Norfeld ráže 57 mm
Sekundární zbraně	6 kulometů ráže 7,92 mm
Pohon a pohyb
Motor	2× 4válcový motor Daimler
Výkon	147 kW (200 hp)
Odpružení	Holt track, vertical springs
Max. rychlost	12,9 km/h
Poměr výkon/hmotnost	6,5 hp/tunu
Dojezd	40 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tři tanky A7V se v roce 1918 zúčastnily u severofrancouzského městečka Villers-Bretonneux první tankové bitvy v historii, ve které se střetly se třemi britskými tanky Mark IV. Potyčka skončila poškozením dvou tanků Mark IV „ženské“ verze, zničením vedoucího německého tanku a ústupem zbylých dvou A7V.^[2]