Adam Havel Popel z Lobkowicz

Adam Havel Popel z Lobkowicz také Adam Gallus (Gall) z Lobkovic (9. října 1557 – 16. května 1605)^[1] byl český šlechtic, příslušník duchcovské větve rodu Lobkoviců. Přestože se s velkou samozřejmostí pohyboval v dvorských kruzích, žádný vysoký úřad nezastával.^[2] Na začátku 17. století se stal aktérem velkého skandálu. Jeho dcerou byla Benigna Kateřina z Lobkowicz, zakladatelka a patronka Loretánské kaple v Praze na Hradčanech (1626).

Adam Havel Popel z Lobkowicz
Erb rodu Lobkoviců
Císařský rada
Císařský komorník
Hejtman Litoměřického kraje
Ve funkci: 1598 – 1599
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	Radslav starší Kinský z Vchynic a Tetova na Doubravské Hoře a Teplici
Nástupce	Jan Sezima z Ústí na Úšti
Ve funkci: 1596 – 1597
Panovník	Rudolf II.
Předchůdce	seznam se nedochoval
Nástupce	Radslav starší Kinský z Vchynic a Tetova na Doubravské Hoře a Teplici
Narození	9. října 1557
Úmrtí	16. května 1605 (ve věku 47 let)
Místo pohřbení	kostel Zvěstování Panny Marie v Duchcově
Choť	Markéta z Mollartu (1560–1632)
Rodiče	Václav Popel z Lobkowicz († 1574) a Benigna z Weitmile
Děti	Anna Eusebie (1591–1613) Václav Vilém (1592–1621) Benigna Kateřina (1594–1653)
Příbuzní	bratr: Jiří mladší Popel z Lobkowicz (1556–1590) bratr: Jan Václav Popel z Lobkowicz (1561–1608) bratr: Matouš Děpolt Popel z Lobkowicz (1564–1619) děd: Šebestián z Weitmile na Postoloprtech († 1549) babička: Anna Glatzová ze Starého Dvora děd: Jan Děpolt Popel z Lobkowicz († 1527) babička: Anežka z Klinštejna († 1528) vnuk: František Josef Popel z Lobkowicz (1617–1642) vnuk: Oldřich Adam Popel z Lobkowicz (1610–1649) vnuk: Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz (1614–1658) vnuk: František Vilém Popel z Lobkowicz (1616–1670)
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a život

Narodil se jako syn Václava Popela z Lobkowicz na Duchcově († 31. prosince 1574), pozdějšího hejtmana Litoměřického kraje (1562), který se 9. února 1545 oženil s Benignou (Bonuší, Bonou) z Weitmile. Jeho starším bratrem byl prezident rady nad apelacemi Jiří mladší Popel z Lobkowicz (1556–1590) a jeho mladšími bratry hejtman Starého Města pražského Jan Václav Popel z Lobkowicz (1561–1608) a hejtman Prácheňského kraje, český místodržící a v letech 1591–1619 český velkopřevor řádu maltézských rytířů Matouš Děpolt Popel z Lobkowicz (1564–1619).

Adam Havel zastával úřad hejtmana Litoměřického kraje (1596–1597, 1598–1599).^[3] Byl také císařským radou a komořím.^[1] Důrazně se zastal svého příbuzného z chlumecké větve nejvyššího hofmistra Jiřího staršího Popela z Lobkowicz († 1607), který byl vězněn pro urážku císařského majestátu.^[4] V roce 1596 byl císařem vyslán na diplomatickou misi do Polska.^[5]

Dne 23. července 1604 zavraždil francouzského maršála Hanibala ze Schönbergu, hraběte de Nanteuil,^{[pozn. 1]} velitele císařovy osobní stráže,^[6] milence své manželky, když ho přistihl ve svém pražském domě.^[7] Případně když se o nevěře své manželky dozvěděl, vlákal Schönberga do svého domu a tam ho dal svým služebnictvem bestiálně ubít.^[8] Brutálně ubodanou mrtvolu nakreslil malíř Havel Grafer, podle této kresby namaloval Hans von Aachen obraz pro císaře Rudolfa II. Mrtvé tělo nechal z domu odnést přítel zavražděného hraběte císařský generál Heřman Kryštof Russworm.^[7] Zločin vyšetřoval sám císař, Adam Havel nesměl opustit svůj dům, v němž před skončením procesu spáchal sebevraždu. Pravděpodobně se otrávil.^[7] Byl pohřben v kostele Zvěstování Panny Marie v Duchcově.

„	[1604] Pan Hannibal ze Šenberku byl zabit v Praze v domě pana Adama Galle z Lobkovic, nepovědomo jak a od koho. Bylo praveno, že se opovážlivě vetřel do domu pro frej [zálety] a tak o hrdlo přišel. Toť ten frej!	“
—  Mikuláš Daczický z Heslowa[9]

Majetek

Vlastnil Duchcov, Všechlapy,^[10] které byly připojeny v duchcovskému panství v roce 1592,^[11] dále Střekov, Blatno a Hrušovany.^[1]

Rodina

Oženil se 26. února 1588^[12][1] (nebo v roce 1594)^[2] ve Vídni^[12][1] s Markétou z Mollartu (Marguerite de Mollart; 1560 – 1. listopad 1632 Vídeň)^[12][1] ze staré burgundské rodiny, dcerou svobodného pána Petra z Mollartu z Reinecku († 1576) a jeho manželky Anny Bánffy z Alsó Lindva (Castelanfi). Markétin bratr byl nejvyšší císařský štolba Petr Mollart z Mollartu († 1603), který měl velký vliv na císaře Rudolfa II. Rodina Mollartů měla zastoupení i na dvorech vedlejších habsburských linií.^[13]

Manželům se narodily následující děti:

• 1. Jiří (1. 6. 1589 – 27. 6. 1589)
• 2. Anna Eusebie (7. 2. 1591 – 24. 4. 1613)
  • ⚭ (1612) Jiří Ludvík z Leuchtenbergu (1550 – 24. 4. 1613)
• 3. Václav Vilém (20. 3. 1592 – 1621), císařský rada a komoří
  • 1. ⚭ (6. 5. 1612) Anna Marie z Fürstenbergu (10. 4. 1587 – 1613)
  • 2. ⚭ (9. 6. 1614 Praha) Ludmila ze Žerotína († 1615)
  • 3. ⚭ (8. 2. 1616) Markéta Františka z Ditrichštejna (1597 – 3/4. 2. 1617)
    • 1. [z 1. manž.] dítě († 1613, pohřbeno v Duchcově)
    • 2. [z 3. manž.] František Josef (4. 2. 1617 – 1642), 26. listopadu 1635 povýšen do stavu říšských hrabat
      • ⚭ Polyxena Marie z Talenberka († 25. 5. 1651), dědička Duchcova
• 4. Benigna Kateřina (29. 3. 1594 Praha – 28. 12. 1653, pohřbena v pražské Loretě)
  • ⚭ (28. 10. 1608) Vilém mladší Popel z Lobkowicz (asi 22. 7. 1575 – 1. 1. 1647)

Markéta z Mollartu se podruhé provdala v roce 1625 za svobodného pána Kryštofa Breunera (1569–1651).