Adam Jaraczewski

Adam Jaraczewski (12. února 1785 Lubinia Mała – 22. července 1831 Płock)^[1] byl polský brigádní generál, po původu z nízké šlechty. Účatnil se napoleonských válek a listopadového povstání.^[2] Byl mužem spisovatelky Elżbiety Jaraczewské.

Adam Jaraczewski
Narození	12. února 1785 Lubinia Mała u Jarocina
Úmrtí	22. července 1831 (46 let) Płock
Příčina úmrtí	cholera
Místo pohřbení	Jaraczewo
Bydliště	Borowice
Národnost	polská
Znám jako	brigádní generál
Choť	Elżbieta Jaraczewska
Rod	Jaraczewští
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Adam Jaraczewski se narodil 12. února 1785 v Lubinii u Jarocina jako syn Wojciecha a Ignacie Karaczewské. Roku 1807 vstoupil do Armády Varšavského knížectví, ve které pak bojoval v napoleonských válkách. V květnu roku 1809 se stal švališérem.^[3] Bojoval v bitvě u Wagramu. Roku 1815 se oženil se spisovatelkou Elżbietou Jaraczewskou (roz. Kraśinskou). Spolu pak dlouho žili v Borowici u Lublinu.

Elżbieta Jaraczewska, manželka Adama

Roku 1830 vypuklo Listopadové povstání proti nadvládě Ruské říše. Jaraczewski k němu připojil jako plukovník a organizoval lublinský pluk (později 10. pluk, kterému pak velel). Jeho žena Elżbieta byla donucena Borowici opustit a přestěhovat se do Krakova. Do Borowice se už nikdy nevrátili. Jaraczewski se v povstání vyznamenal, ale roku 1831 zemřel na choleru v Płocku. Je pohřben na panství svých předků v Jaraczewu.^[4]

Byl nositelem Zlatého kříže Virtuti Militari a Řádu čestné legie.^[4]