Adam Pavel Slavata

Adam Pavel Slavata z Chlumu a Košumberka (13. června 1604 – 2. července 1657 Nová Bystřice) byl český šlechtic z rodu Slavatů, syn Viléma Slavaty a Lucie Otýlie z Hradce.

Adam Pavel Slavata z Chlumu a Košumberka
rodový erb
2. vladař domu hradeckého
Ve funkci: 19. leden 1652 – 2. červenec 1657
Předchůdce	Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Nástupce	Ferdinand Vilém Slavata
Nejvyšší číšník Českého království
Ve funkci: 19. leden 1652 – 2. červenec 1657
Panovník	Ferdinand III.
Předchůdce	Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
Nástupce	Ferdinand Vilém Slavata
Říšský dvorský rada
Císařský komorník
Narození	13. června 1604 nebo 1601
Úmrtí	2. července 1657 Nová Bystřice Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení	Jindřichův Hradec
Choť	(1626–1631) Marie Markéta z Eggenbergu (1617–1657)
Rodiče	Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1572–1652) a Lucie Otýlie z Hradce (1582–1633)
Profese	Nejvyšší královský číšník a dvorský úředník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Manželství

Roku 1626 se ve Vídni oženil s Marií Markétou z Eggenberku, dcerou krumlovského vévody Jana Oldřicha z Eggenberku, manželství však bylo po pěti letech anulováno. Adam Pavel se poté již neoženil a svůj život věnoval zvelebování novobystřického a hradeckého panství.^[1] Novou Bystřici si obzvláště zamiloval, a přestože byl po smrti podle rodinného zvyku pohřben v Jindřichově Hradci, rozšířila se pověst, že se v Nové Bystřici rozhodl zanechat to nejcennější – svoje srdce. To se potvrdilo roku 1997, kdy bylo srdce Adama Pavla Slavaty nalezeno v dřevěné skříňce ve zdi novobystřického kostela sv. Petra a Pavla.^[2]

Majetek

Zámek v Nové Bystřici

Kolem roku 1655 měl Adam Pavel Slavata 1818 berní osedlých, což ho učinilo druhým nejbohatším šlechticem Českého království. Větší bohatství měla jen vévodkyně krumlovská Anna Marie z Eggenbergu, která měla 3915 osedlých.^[3]

Adam Pavel Slavata zemřel bezdětný a po jeho smrti hradecké a novobystřické panství zdědil jeho synovec, Ferdinand Vilém Slavata.^[1]

Vývod z předků