Adliswil

Adliswil je město v okrese Horgen v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 19 tisíc^[1] obyvatel.

Adliswil
Adliswil a údolí řeky Sihl
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°18′45″ s. š., 8°31′32″ v. d.
Nadmořská výška	435 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Curych
Okres	Horgen
Adliswil Adliswil, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	7,77 km²
Počet obyvatel	18 731 (2017)[1]
Hustota zalidnění	2 410,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.adliswil.ch
PSČ	8134
Označení vozidel	ZH
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Adliswil se nachází v údolí řeky Sihl mezi masivy Albis a Zimmerberg v těsné blízkosti Curychu. Lesy pokrývají třetinu rozlohy obce, osídlení a doprava téměř polovinu a 20 % je stále využíváno zemědělsky.

Sousedními obcemi jsou Curych, Kilchberg, Rüschlikon, Langnau am Albis a na druhé straně pohoří také Stallikon, který patří do okresu Affoltern.

Historie

Letecký pohled (1931)

Hroby z raného středověku nalezené u hranic s Curychem dokládají osídlení. Nejdříve byly osídleny svahy Zimmerbergu a Albisu, protože dno údolí podél řeky Sihl bylo opakovaně ohrožováno záplavami.^[2]

Místní jméno je doloženo od 11./12. století (kolem roku 1050, na kopii ze 16. století, jako Adelenswile, před rokem 1140 pak jako ad Adololdiswile) a vychází z kombinace starohornoněmeckého osobního jména Adalolt, staršího Adalwalt, a koncovky -wīlāri, která se v alamanském období často používala k označení nových zemědělských osad. Místní jméno tedy znamená „u statku Adalwalta“.^[3]

Most přes řeku Sihl je doložen již v roce 1475. V 15. století je také zmiňován první mlýn s jezem. Adliswil patřil pod správu curyšských kostelů Grand a Fraumünster a klášterů Muri a Rüti a v roce 1406 byl převeden pod město Curych.^[2]

V letech 1942–1945 se v Adliswilu nacházel druhý největší internační tábor ve Švýcarsku, který byl zřízen v důsledku německé okupace jižní Francie. Byl umístěn v prostorách nepoužívané mechanické tkalcovny hedvábí. Zejména němečtí Židé, kteří předtím našli útočiště v jižní Francii, se pak snažili uprchnout do Švýcarska. Tranzitní tábor, který byl navzdory své velikosti mezi obyvatelstvem málo známý kvůli své vojenské izolaci, nabízel místo pro přibližně 500 osob.

Obyvatelstvo

Adliswil s masivem Üetliberg v pozadí

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok	1634	1836	1900	1941	1960	1990	2010	2012	2016	2021	2022
Počet obyvatel	315	941	4717	5101	9078	15 776	16 488	17 997	18 651	19 028	19 243

V roce 2022 se 18,02 % obyvatel hlásilo k evangelické reformované církvi, 25,84 % k římskokatolické církvi a 56,14 % k jinému vyznání nebo bez vyznání.^[4]

Hospodářství

V 19. století, kdy byla založena velká přádelna Mechanische Seidenweberei Adliswil (MSA), zažila obec silný růst v důsledku industrializace. V obci sídlil také výrobce čokolády Norma, který se později sloučil se společností Cima-Norma S.A. v Dangio-Torre (dnes obec Blenio v kantonu Ticino).

Mnoho obyvatel pracuje v Curychu. Většina místních podniků působí v terciárním sektoru. Zejména pojišťovny (Generali, Swiss Re) umístily část své administrativy do Adliswilu. Lichtenštejnský výrobce nářadí Hilti má v Adliswilu své švýcarské ústředí. V Adliswilu pracuje ve všech odvětvích celkem asi 5000 lidí.

Doprava

Železniční stanice Adliswil

Nádraží Adliswil leží na trati Sihltalbahn a je obsluhováno vlakovou linkou S4 systému curyšské S-Bahn. Provoz trati zajišťuje společnost Sihltal-Zürich-Uetliberg-Bahn (SZU). Souběžně s tratí vede hlavní silnice z Curychu přes Adliswil a Sihlbrugg do kantonu Zug.

V obci Adliswil provozuje SZU z pověření vlastníků lanovou dráhu Adliswil–Felsenegg (LAF), která byla postavena v roce 1954. LAF je jedinou veřejnou pozemní lanovou dráhou v kantonu Curych.

Osobnosti

• Ferdinand Kübler (1919–2016), cyklista
• Ernst Gisel (1922–2021), architekt a pedagog
• Jürg Röthlisberger (* 1955), judista
• Kamil Krejčí (* 1961), česko-švýcarský herec a režisér
• Bettina Bungeová (* 1963), tenistka
• Dominik Blum (* 1964), hudebník