Adolf Bohuslav Dostal

Adolf Bohuslav Dostal (30. prosince 1873 Praha-Veleslavín^[1] – jaro 1940 Katyň) byl český básník, divadelní kritik a historik, dramatik, autor fejetonů a pohádek, překladatel a redaktor týdeníku Zlatá Praha.

Adolf Bohuslav Dostal
Adolf Bohuslav Dostal
Narození	30. prosince 1873 Praha-Veleslavín Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	1940 (ve věku 66–67 let) nebo září 1939 (ve věku 65 let) Katyň, Polsko
Příčina úmrtí	poprava zastřelením
Místo pohřbení	Katyň Charkov
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolání	voják, básník, překladatel a redaktor
Ocenění	Kříž nezávislosti
Rodiče	Leopold Dostal otec Marie Horská-Kallmünzerová matka
Příbuzní	Olga Dostalová sestra Marie Dostalová sestra Leopolda Dostalová sestra Karel Dostal bratr Václav Dostal bratr *Vilém Dostal bratr Hana Dostalová sestra Jaroslav Preiss švagr
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Adolf Bohuslav byl synem herečky Prozatímního divadla v Praze Marie Horské-Kallmünzerové a továrníka Leopolda Dostala. Po studiích práv se dal na literární dráhu, byl redaktorem časopisu Zlatá Praha. Psal pod pseudonymem Anna Böhmová. Překládal např. H. Manna, E. Rostanda a další autory. Mezi roky 1903–1907 působil jako dramaturg a ředitel činohry Švandova divadla v Praze. Následně přesídlil do Luhačovic, kde si v roce 1910 koupil vilu Valašku. V roce 1912 se v Uherském Brodě oženil s Marií Adolfinou Dopitovou.^[2] Byl redaktorem luhačovických Lázeňských listů, do kterých přispíval, ale hlavně získával příspěvky od známých osobností. Během první světové války odešel do Polska a přerušil styky s českým prostředím. Ve Varšavě působil v redakci časopisu Kultura słowiańska. Časem získal polskou státní příslušnost a jako důstojník vstoupil do polské armády.

Na jaře roku 1940 byl v době přepadení Polska nacistickým Německem ze západu a Sovětským svazem z východu na východní frontě styčným důstojníkem Československého legionu. Zde byl po kapitulaci Polska zajat Sovětským svazem a poslán do zajateckého tábora ve Starobilsku. Spolu s dalšími důstojníky byl popraven NKVD a pohřben v katyňském lese. Desetitisíce obětí masakru bylo exhumováno a důstojně pohřbeno v Charkově.^[3]