Adolf Bradáč

odbojář a spolupracovník Operace Out Distance popravený nacisty From Wikipedia, the free encyclopedia

Adolf Bradáč
Remove ads

Adolf Bradáč (15. června 1901 Nové Město na Moravě24. října 1942 Koncentrační tábor Mauthausen) byl odbojář a spolupracovník Operace Out Distance popravený nacisty.

Stručná fakta Narození, Úmrtí ...
Remove ads

Život

Před druhou světovou válkou

Adolf Bradáč se narodil 15. června 1901 v Novém Městě na Moravě do početné rodiny Josefa Bradáče a Františky Bradáčové, rozené Khejlové. V Hostomicích se vyučil krejčím a potkal zde svou budoucí manželku Marii Zikovou. Po svatbě bydleli oba postupně v Třebotově, na Pankráci a v Nuslích, od roku 1939 pak na pražských Vinohradech. Adolf Bradáč zde vedl krejčovství zaměstnávající deset lidí. V roce 1925 se manželům narodila dcera Jarmila.

Protinacistický odboj, zatčení, smrt

Do protinacistického odboje vstoupil Adolf Bradáč a jeho žena Marie na žádost Anny Šrámkové, blízkou spolupracovnicí Jana Zelenky-Hajského, která znala Marii Bradáčovou z práce pro Československý červený kříž. U Bradáčových našel na dva týdny ubytování Adolf Opálka, člen výsadku Out Distance a velitel všech československých parašutistů na území Protektorátu Čechy a Morava. Po jeho odchodu a ukrytí v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje na pražském Novém Městě se ve svém krejčovství scházel Adolf Bradáč s Vladimírem Petřkem a Václavem Čiklem k plánování další pomoci. Po zradě dalšího z příslušníků výsadku Out Distance Karla Čurdy začalo gestapo se zatýkáním spolupracovníků parašutistů. Adolf Bradáč si toho povšiml a odeslal 17. června 1942 dceru Jarmilu k prarodičům do Hostomic, což jí možná zachránilo život. K zatčení manželů Bradáčových došlo o pět dní později. Vězněni byli postupně na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti. Dne 29. září 1942 byli stanným soudem odsouzeni k trestu smrti, který byl vykonán 24. října téhož roku v koncentračním táboře Mauthausen zastřelením při fingované zdravotní prohlídce. Ve stejný den zahynuly na stejném místě desítky českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Remove ads

Osud jeho dcery Jarmily Bradáčové

Dcera Jarmila Bradáčová se vrátila do Prahy, kde bydlela u příbuzných v Podolí a pokračovala v učení na kadeřnici a to z počátku bez povšimnutí gestapa. Do zabaveného bytu Bradáčových se ale nastěhovala německá rodina, která zde zjistila její existenci a nahlásila jí úřadům. Jarmila Bradáčová byla zatčena 24. listopadu 1942 a tedy mimo zatýkací vlnu rodinných příslušníků odbojářů. Díky tomu jí pravděpodobně potkal příznivější osud. Odvezena byla do Petschkova paláce a posléze internována na Jenerálce a v táboře ve Svatobořicích. Osvobozena byla 5. května 1945 v Plané nad Lužnicí. Po válce se vyučila kadeřnicí, vdala se a s příjmením Kubrychtová žila v Hostomicích.[1]

Remove ads

Památka

  • Jméno Adolfa Bradáče a jeho manželky je uvedeno na pomníku spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků, kteří byli popraveni v německém koncentračním táboře Mauthausenu. V lednu 2011 byl slavnostně odhalen na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.[2]
  • V roce 2017 byla manželům Bradáčovým v místě jejich bydliště v Záhřebské ulici 558/6 v Praze odhalena pamětní deska.[3]
  • Jméno Marie Bradáčové a jejího manžela jsou uvedena na pamětní desce na domě v Praze-Nuslích, Lumírova 601/ 11, kde bydleli jejich blízcí přátelé, manželé Bautzovi (Baucovi).[4]

Galerie

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads