Adolf Opálka

český válečník From Wikipedia, the free encyclopedia

Adolf Opálka
Remove ads

Adolf Opálka (4. ledna 1915, Rešice18. června 1942, Praha) byl československý voják, velitel skupiny Out Distance. Zemřel na kůru pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici společně s dalšími 6 parašutisty, kteří se podíleli na přípravě a provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Stručná fakta plk. i. m., Narození ...
Thumb
Rodný dům Adolfa Opálky v Rešicích (2023)
Remove ads

Mládí

Narodil se 4. ledna 1915 v Rešicích, v okrese Moravský Krumlov jako nemanželský syn tulešického mlynáře Viktora Jarolíma (1882—1942) a zemědělské dělnice Anežky Opálkové (1885—1923), která ve mlýně sloužila. Matka se později provdala do Rokytné (cca 14 km od Rešic) za kováře Jana Vérostu, s nímž měla dvě dcery. Vychováván byl prarodiči, rodiči své matky, později tetou, mladší neprovdanou sestrou své matky. [1]

Po absolvování obecné školy a tří let měšťanské se začal učit automechanikem. Po úrazu ruky přestoupil na obchodní akademii v Brně, kde v roce 1936 maturoval. Od 1. října 1936 nastoupil k 43. pěšímu pluku v Brně. Odtud nastoupil již v hodnosti četaře aspiranta 1. září 1937 na Vojenskou akademii v Hranicích. Po absolvování akademie v červenci 1938 byl zařazen v hodnosti poručíka pěchoty k horskému pluku č. 2 v Ružomberku. V tomto útvaru sloužil i během mobilizace. [2]

Z armády byl propuštěn po okupaci, a to 21. dubna 1939. [3]

Byl skautem, členem Svazu skautů RČS.[4]

Remove ads

V exilu

26. června 1939 odešel společně se svým bratrancem Františkem Pospíšilem do Polska. Po krátkém pobytu v táboře v Malých Bronowicích odplul do Francie, kde nastoupil službu u Cizinecké legie v Africe. Po vypuknutí druhé světové války se vrátil zpět do Francie. 26. září 1939 byl prezentován u československé zahraniční armády v Agde. Přidělen byl k 1. pěšímu pluku vznikající 1. pěší divize, a 8. ledna 1940 byl přeložen k jejímu 3. pěšímu pluku jako velitel 5. roty.[5] Jelikož 3. pluk nebyl v době německého vpádu do Francie ještě bojeschopný, do bojů o ni nezasáhl.[5]

Po pádu Francie byl 12. července 1940 evakuován do Velké Británie, kde sloužil u kulometné roty Československé samostatné brigády. V létě 1941 souhlasil se zařazením do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 19. září 1941 do 24. března 1942 prodělal kurz na STS 26 ve Skotsku, dále parakurz a kurz útočného boje. Po ukončení výcviku byl již v hodnosti nadporučíka pěchoty jmenován velitelem výsadku Out Distance.[6]

Remove ads

Nasazení

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Out Distance.

28. března 1942 krátce po půlnoci byl společně s Ivanem Kolaříkem (který o pět dní později spáchal sebevraždu) a Karlem Čurdou (který se stane konfidentem gestapa) vysazen u Ořechova nedaleko Telče. Přestože se zranil na noze, přesunul se do Prahy s falešnou občanskou legitimací na jméno Adolf Král.

V polovině dubna 1942 se s dalšími parašutisty přesunul do Plzně, aby se podílel na přípravách a realizaci operace Canonbury, leteckém útoku RAF na plzeňskou Škodovku.

Velel skupině složené z parašutistů z několika výsadkových skupin. V Praze se ukrýval u manželů Bradáčových[7] na Vinohradech. Adolf Bradáč a jeho manželka Marie Bradáčová byli zastřeleni 24. října 1942 v Mauthausenu.

Počátkem května 1942 ubytovávali Adolfa Opálku manželé Pavla Vykouková a Pravoslav Vykouk v radotínském domku v Pražské ulici (dnes Ke Zdeři) 320/49. Opálka v Radotíně pobýval rovněž v tamní sokolovně, kterou Vykoukovi měli ve správě a nacházela se poblíž jejich bydliště (dnes Vykoukových 622/2, Praha-Radotín). Vykoukovi byli popraveni 24. října 1942 v Mauthausenu.[8]

V květnu 1942 přebýval Adolf Opálka v dejvickém bytě v Buzulucké ulici u Boženy Kropáčkové. Razii gestapa po atentátu na Heydricha přečkal v úkrytu v bytě Terezie Kasperové ve Velvarské ulici, poté se vrátil ke Kropáčkové. Ta ho vybavila teplým oblečením (mj. vlněným svetrem po svém manželovi, ve kterém Opálka padl), konzervami a cigaretami[9], aby se 5. června 1942 přesunul do nového úkrytu v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje. Kvůli zradě Karla Čurdy byl tento úkryt gestapem odhalen.[10] Božena Kropačková i Terezie Kasperová nebyly prozrazeny a válku přežily.

Thumb
Plaketa na rodném domě Adolfa Opálky v Rešicích (2023)

Adolf Opálka padl společně s dalšími výsadkáři při obraně kostela sv. Cyrila a Metoděje v boji proti velké německé přesile. Trojice parašutistů – Opálka, Kubiš a Bublík – se bránila na kůru. Opálka těžce zraněný požil jed a následně se zastřelil.[11]

Jako pomstu za jeho podíl na atentátu byla jeho teta Marie Opálková popravena 24. října 1942 v Mauthausenu. Rodina Opálkova byla vyvražděna (nebo zahynula v nacistických koncentračních táborech a věznicích) skoro celá. Tyto brutální nacistické represálie se týkaly i rodin bratranců, sestřenic, švagrů, švagrových a dalšího širšího příbuzenstva.[12]

Remove ads

Památka

Po osvobození republiky byl in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty, v roce 1990 do hodnosti majora[5] a v roce 2002 rozkazem ministra obrany do hodnosti plukovníka in memoriam.

Jeho jméno nesou ulice v Praze-Kobylisích, v Brně-Bystrci, v Moravském Krumlově či v Horoušanech.

Vyznamenání

Honneur et discipline, valeur et fidelité neboli Čest a disciplína, chrabrost a věrnost.
 Opálkovo heslo na pomníku v Rešicích

Pamětní desky a pomníky

Na památku Adolfa Opálky byla jeho busta usazena do národního památníku hrdinů heydrichiády při pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Na chodníku na rohu Václavské a Resslovy ulice v Praze je pamětní destička s jeho jménem v místě, kde 18. června 1942 bylo položeno jeho mrtvé tělo. Na místě je celkem sedm destiček parašutistů, kteří padli v boji v kostele sv. Cyrila a Metoděje. Osmá destička nese jméno Jana Milíče Zelenky, který spáchal sebevraždu v záběhlickém "Husově háji" a jehož tělo sem bylo převezeno k dodatečné identifikaci.[14]

Na rohu Buzulucké a Kafkovy ulice v pražských Dejvicích připomíná pamětní deska na domě místo, kde se na jaře 1942 Opálka ukrýval u Boženy Kropáčkové, která zázrakem celou Heydrichiádu přežila.[15]

Další pamětní desky jej připomínají na jeho rodném domě v Rešicích a také na tamním pomníku obětí válek.[16]

Jeho jméno se nachází také na pomníčku v místě seskoku u Ořechova, za obcí směrem na obec Stranná, na kterém je nápis: NA PAMĚŤ PARAŠUTISTY NPOR. ADOLFA OPÁLKY A VŠECH OBĚTÍ BOJE PROTI FAŠISMU V LETECH 1939 - 1945.Ořechova.[17]

V Brně je jméno Adolfa Opálky uvedeno na mramorové plaketě, která je umístěna před vchodem do Masarykova studentského domova v Brně v Cihlářské ulici. Opálka zde pobýval během svých studií mezi roky 1932 a 1936. Odhalení desky proběhlo za přítomnosti představitelů města Brna 27. 5. 2002.[18] Dále ho pak připomíná sedm bust parašutistů u Muzea českého a slovenského exilu 20. století ve Štefánikově ulici.[19]

Remove ads

Fotogalerie

Remove ads

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads