Adolf Korompay

Adolf Korompay (14. července 1800 Krnov, Rakouské Slezsko^[1] – 4. srpna 1864 Vídeň^[2]) byl rakouský stavitel a architekt.

Adolf Korompay
Narození	14. července 1800 Krnov
Úmrtí	4. srpna 1864 (ve věku 64 let) Vídeň
Povolání	architekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Adolf Korompay byl synem radního a zastupitele Jana Korompaye a jeho manželky Josefy Wilschové a pocházel z Rakouského Slezska. V roce 1826 postavil svůj první známý dům ve Vídni. V roce 1834 se stal vídeňským občanem a získal licenci stavitele. Od roku 1836 byl členem stavebního a zednářského družstva. Své stavby si sám navrhoval. U jeho nejznámějších staveb byl pouze stavitelem, jako je Palais Coburg ve Vídni. Jeho stavby představují období pozdního klasicismu.

Poprvé se oženil v roce 1825, jeho manželkou byla Aloisie Basslingerová. V roce 1828 se podruhé oženil s Zuzanou Picklovou, se kterou měl syna Gustava von Korompaye. Zemřel ve Vídni v roce 1864.

Dílo

Koburský palác ve Vídni (1839–1845)

Nimptschovský palác ve Vídni (1838)

• První Korompayův dům, Thurngasse 3, Vídeň 9 (1826)
• Währingský hřbitov, portál, Vídeň 18 (1827), dnes Schubertpark
• Währingský hřbitov, dům hrobníka a kaple (1829)
• Obytný dům, Josefstädter Straße 11, Vídeň 8 (1836–1837), památkově chráněná budova
• Nimptschovský palác (Palais Nimptsch), Bäckerstraße 10, Vídeň 1 (1838), přístavba a přepracování fasády
• Koburský palác (Palais Coburg), Seilerststätte 1–3, Wien 1 (od roku 1839),
• Obytný dům, Loidoldgasse 4, Vídeň 8 (1840)
• Obytný dům, Lenaugasse 10, Vídeň 8 (1841)
• Bývalý Vrchní celní úřad (Hauptzollamt), Vídeň 3 (1840–1844), zbořen
• Druhý Korompayův dům, Thurngasse, Vídeň 9 (1850)

Literatura

• Wagner-Rieger: Korompay, Adolf. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 4, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1969, S. 135.
• Felix Czeike (Hrsg.): Korompay Adolph (Adolf). In: Historisches Lexikon Wien. Band 3, Kremayr & Scheriau, Wien 1994, ISBN 3-218-00545-0 , S. 581 (dostupné online).