Adolf Patera

O chemikovi, metalurgovi a dvorním radovi pojednává článek Adolf Patera (chemik).

Adolf Patera (27. července 1836 Hudlice^[1] – 9. prosince 1912 Praha-Holešovice^[2]) byl český historik, filolog a knihovník.

Adolf Patera
Adolf Patera (1896)
Narození	27. července 1836 Hudlice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	9. prosince 1912 (ve věku 76 let) Praha-Holešovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	historik a literární historik
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině Josefa Patery, sedláka v Hudlicích a Kristiny, rozené Webernitzové.^[1] Gymnázium a filozofickou fakultu absolvoval v Praze. S manželkou Marií, rozenou Kyptovou (* 1858) měli syna Vladimíra (* 1886).^[3]

Od roku 1861 do svého penzionování byl zaměstnancem Knihovny Národního muzea v Praze. Od r. 1885 byl sekretářem Matice české. Vykonal studijní cesty do knihoven a archvů v českých zemích, Rakousku, Uhrách a Německu.^[4] Z důvodu dlouhodobé oční choroby odešel v roce 1904 do výslužby.^[5]

Zemřel roku 1912 v Praze-Holešovicích (Praha VII). Pohřben byl v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Dílo

• České glosy v „Mater verborum“ (1877)

Vydání starých rukopisů

• Hradecký rukopis (1881)
• Svatovítský rukopis (1886)
• Poselství krále Jiřího do Říma k papeži roku 1462.^[6] (1888)
• Žaltář Klementinský (1890)
• Latinská píseň o Roháčovi (1897)
• Žaltář Poděbradský: podle rukopisu drážďanského (1899)

Dopisy

• Jana Amosa Komenského Korrespondence (1891)
• Josefa Dobrovského korrespondence (1895)

Soupisy

• Soupis rukopisů knihovny metropolitní kapitoly pražské