Adolf Weidlich

Adolf Weidlich, též Adolf Joseph Weidlich (21. června 1817 Loket^[1] – 9. února 1885 Praha^[2]) byl český malíř podobizen, krajin a oltářních obrazů, učitel na německém gymnáziu a německé reálce v Praze.

Adolf Weidlich
Konrád Wiesner: Portrét Adolfa Weidlicha (kresba ze skicáře, 1846)
Narození	21. června 1817 Loket
Úmrtí	9. února 1885 (ve věku 67 let) Praha
Povolání	malíř
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině Jana (Johanna) Weidlicha, učitele v Loktu, a jeho manželky Marie. Pokřtěn byl Vinzenc Adolf.^[1]

Navštěvoval pražskou Akademii, kde byl žákem Christiana Rubena a Františka Tkadlíka. Svá díla počal vystavovat v roce 1842. V listopadu 1847 žádal o stipendium, které vypsal Alois Klar, protože však dal přednost učitelské dráze před uměleckou, svou žádost v říjnu následujícího roku stáhnul.^[3]

V letech 1854–1872 vyučoval kreslení na akademickém gymnáziu v Praze.^[4] Od roku 1861 byl též učitelem kreslení na německé vyšší reálce v Praze.^[5]

Podle životopisného slovníku Neues allgemeines Künstler-Lexikon (vydáno 1886) se jeho nová díla přestala objevovat na veřejnosti od roku 1851, autor slovníku dokonce nevěděl, zda Adolf Weidlich ještě žije.^[6]

Jako příčina smrti bylo uvedeno ochabnutí plic (Lungenlähmung), pochován byl na Olšanských hřbitovech.^[2]

Rodinný život

S manželkou Marií, rozenou Mühlwenzlovou (1825–1889) měl čtyři děti. Rodina žila na Starém Městě pražském.^[7][8]

Dílo

Jeho malby byly především historické kompozice či malby s biblickým námětem. Adolf Weidlich byl posmrtně hodnocen nejvýše ze žáků Františka Tkadlíka.^[9]

Galerie

• 
  Adolf Weidlich: Cestou do Betléma
• 
  Adolf Weidlich: Požehnání na hoře (1842)
• 
  Adolf Weidlich: Biblická scéna

Zajímavosti

• Adolf Weidlich učil mezi jinými na malostranském gymnáziu ve školním roce 1848/1849 Jana Nerudu a je podepsán na jeho vysvědčení.^[10]
• Plánovaný sňatek Adolfa Weidlicha komentovala Amálie Mánesová v dopise z roku 1845 bratru Josefu Mánesovi nevybíravě: „Weidlich pravděpodobně opustí umění; ožení se s dcerou profesora Milwenzla a hledá místo učitele kreslení na odborné škole. Co tomu říkáš? To děvče se mi pranic nelíbí. Má postavu jak almara a krátký krk.“^[11]