Adolfo Baloncieri

italský fotbalista From Wikipedia, the free encyclopedia

Adolfo Baloncieri
Remove ads

Adolfo Baloncieri (27. července 1897, Castelceriolo Italské království23. července 1986, Janov Itálie) byl italský fotbalový záložník a později i trenér. Patřil mezi nejlepšími hráče v raných dobách fotbalu. Byl posledním přeživším z fotbalové sestavy z OH 1920.

Stručná fakta Osobní informace, Datum narození ...
Remove ads

Fotbalová kariéra

Svůj debut odehrál již v 17 letech za Alessandrii 28. března 1915 proti Milánu (0:0). V roce 2010 novinář Ugo Boccassi posunul datum debutu na 6. prosince 1914 proti Andrea Doria (2:2). S klubem obsadil nejlépe 2. místo ve své skupině (1921/22, 1922/23).

Ačkoli byl nyní považován za symbol klubu Alessandrie, podle několika zdrojů kolem roku 1925 byl jeho vztah s klubem špatný. A tak byl na tehdejší dobu za 70 000 lir prodán do Turína. Vztah s vedením a fanoušky Alessandrie by byl znovu spojen až v roce 1929, kdy v přátelském utkání na novém stadionu Hardturm v Curychu souhlasil, že bude znovu nosit dres Alessandrie

V Turíně vytvořil s Libonattim a Rossettim trio zvané Tria delle Meraviglie. Díky jeho koupi se býci stali mistři ligy v sezoně 1926/27, jenže byl jim odebrán za podplácení. Titul slavil až v příští sezoně 1927/28. Dne 5. února 1928 vstřelil v jednom utkání sedm branek Reggianě (14:0), což je rekord, který se v klubu nepřekonal. Celkem za býky nastřílel 100 branek. V žebříčku všech střelců je na devátém místě. Barvy turínského klubu nosil až do konce své kariéry v roce 1932.

První utkání za reprezentaci odehrál v roce 1920 proti Nizozemsku (1:1). Dlouho byl jejím kapitánem a vedl ji 28 utkání. Celkem odehrál 47 utkání a vstřelil 25 branek.

Vrcholem jeho desetileté herní činnosti v národním týmu byla OH 1928, kde získal bronzovou medaili. Byla to třetí a poslední, které se zúčastnil. Do roku 1960 byl jediný, kdo skóroval ve třech po sobě jdoucích olympijských hrách.

Remove ads

Trenérská kariéra

Debutoval v roce 1932 v klubu Comense ve druhé lize a obsadil dobré 6. místo. Dokonce musel i třikrát nastoupit na hřiště jako hráč. V sezonu 1934/35 nastoupil na lavičku klubu AC Milán a zůstal do listopadu 1936 kdy jej propustili. Poté trénoval Novaru, Ligurii a Neapol. Až v sezoně 1940/41 uspěl v Ligurii, když slavili postup do nejvyšší ligy.

Nejlepší umístění v nejvyšší lize zaznamenal v sezoně 1945/46 s klubem AC Milán. Bylo to 3. místo. Poté odešel na jednu sezonu do švýcarského klubu FC Chiasso. Poté se vrátil do Itálie, kde trénoval 3 sezony Sampdorii. Trenérskou kariéru zakončil v roce 1962 v klubu FC Chiasso, kde slavil vítězství ve 2. lize.

Remove ads

Hráčská statistika

Další informace Sezóna, Klub ...

Hráčské úspěchy

Klubové

Reprezentační

Trenérská statistika

Další informace Sezóna, Klub ...
Remove ads

Trenérské úspěchy

Klubové

  • 1× vítěz 2. italské ligy (1940/41)
  • 1× vítěz 2. švýcarské ligy (1961/62)

Odkazy

Loading related searches...

Wikiwand - on

Seamless Wikipedia browsing. On steroids.

Remove ads