Agrozet Zetor

Agrozet Zetor byl podnik československého koncernu Agrozet sdružujícího v období normalizace výrobní a výzkumné kapacity zemědělské techniky. Podnik představoval jednu z organizačních forem brněnského výrobce traktorů Zetor v 80. letech 20. století a vytrval až do hospodářské transformace na počátku 90. let. Pod názvem Agrozet Zetor podnik fungoval jako koncernově řízená část výrobního závodu (výrobně hospodářské jednotky, VHJ), zodpovědná za produkci traktorů unifikovaných řad UŘ I, UŘ II (Crystal) a UŘ III. Po roce 1989 a po rozpadu koncernového uspořádání byl podnik začleněn do nově vzniklé akciové společnosti Zetor, a. s.

Agrozet Zetor
Základní údaje
Právní forma	státní podnik / koncernový podnik
Datum založení	1983
Datum zániku	1990
Sídlo	Brno, Československo
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	strojírenský průmysl
Produkty	traktory
Mateřská společnost	Agrozet

Historie

Koncern Agrozet vznikl v roce 1983 jako sdružení státních podniků vyrábějících zemědělskou techniku (resp. již k 1. 1. 1982 jako VHJ Agrozet Brno^[1]). Jeho cílem bylo centralizovat výrobu, standardizovat vývoj a zefektivnit plánované hospodářství. Agrozet sídlil v Brně a sdružoval celkem 10 koncernových podniků a 5 účelových organizací zemědělského strojírenství. Patřil k nim kromě Zetoru sídlícího v Líšni také Agrostroj (Prostějov, Pelhřimov a Jičín), Přesné strojírenství (Uherský Brod), Roudnické strojírny a slévárny (Roudnice nad Labem) a další. Brněnský výrobce traktorů Zetor byl do této struktury začleněn a v praxi se začal používat název Agrozet Zetor pro označení závodu koncernu zaměřeného na výrobu traktorů.^[2][3]

V letech 1983–1989, tedy v období začlenění do koncernu Agrozet, pokračoval Zetor ve vývoji a výrobě traktorů unifikovaných řad. Podnik vyráběl zejména:

• UŘ I – tradiční řada traktorů nižší a střední výkonové třídy^[4]
• UŘ II / Zetor Crystal – těžká výkonová řada, která byla již v roce 1981 převedena do slovenského podniku ZTS (Závody ťažkého strojárstva) Martin^[5][6]
• UŘ III – traktory středního výkonového segmentu, do výroby byly uvedeny až od roku 1991^[7][8]

Výrobní závod rovněž spolupracoval na exportní montáži traktorů a na licenční výrobě v zahraničí.^[8][9]

Po politických změnách v roce 1989 se koncern Agrozet postupně rozpadl a podnik byl reorganizován. Koncernové řízení bylo zrušeno a brněnský závod byl v letech 1990–1991 transformován na státní podnik s přípravou privatizace. Od výroby traktorů byla oddělena výroba kuličkových ložisek do akciové společnosti ZKL. V roce 1993 byla založena akciová společnost Zetor, a. s. (původně Brno Diesel, a. s.), do níž byly k 1. červenci převedeny výrobní závody dřívějšího Agrozetu Zetor a v níž držela většinový podíl Konsolidační banka (79,4 %).^[8][10]

Organizační struktura

Agrozet Zetor byl jedním z podniků koncernu Agrozet, jehož součást tvořily také podniky vyrábějící žací lišty, secí stroje, krmné vozy a další zemědělskou techniku. V rámci závodu fungovaly:

• výrobní útvary pro montáž traktorů,
• konstrukční oddělení zaměřené na vývoj unifikovaných řad,
• kooperace s dalšími závody Agrozetu (převodovky, kabiny, hydraulika).

Na konci 80. let patřil Agrozet Zetor k největším průmyslovým zaměstnavatelům v Brně i celém Jihomoravském kraji, s 9 361 pracovníky představoval 5% podíl všech pracujících v průmyslu v kraji a předčila jej pouze Zbrojovka s téměř 11 tisíci pracovníky.^[11] Spolu s Královopolskou strojírnou a První brněnskou strojírnou tyto dva podniky zaměstnávaly více než 1/3 všech zaměstnaných osob ve městě Brně.^[12]

Ředitelé:^[13]

• Ing. Jindřich Peterka CSc. (1. 10. 1980 – 31. 12. 1985 a opět krátce mezi lety 1988/1989)
• Ing. Emil Filouš (1. 6. 1985 – 14. 4. 1988)
• Ing. Jaroslav Kovář (17. 5. 1989 – 19. 3. 1990)
• Ing. Jan Otoupalík (20. 3. 1990 – 30. 6. 1993)

Podnik mimo jiné podporoval brněnský sport a místní hokejový klub v letech 1976–1992 nesl jméno Zetor Brno.^[13]