Akademická svoboda

Akademická svoboda je tradiční a historicky zakotvené právo vysokých škol a univerzit.^[1] V České republice je akademická svoboda právně upravena v Zákoně o vysokých školách.^[2] Definována je v dokumentu Magna Charta Universitatum,^[3] který v září 1988 v Bologni podepsali rektoři evropských univerzit. Akademické svobody stojí na samosprávném charakteru univerzit, jejichž nejvyšším orgánem je akademický senát, který je volen z řad studentů a učitelů.^[4]

Zahrnuje tyto akademická práva a svobody:^[2]

• svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků,
• svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům,
• právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,
• právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány,
• právo používat akademické insignie a konat akademické obřady.