Bologna

Bologna (Boloňa) ; Bononia
	Piazza Maggiore a basilika San Petronio
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	44°30′ s. š., 11°21′ v. d.
Nadmořská výška	54 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie
Region	Emilia-Romagna
Metropolitní město	Bologna
	Bologna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	140,9 km²
Počet obyvatel	387 971 (2023)
Hustota zalidnění	2 754,3 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.bologna.it
Telefonní předvolba	+ 51
PSČ	40100
Označení vozidel	BO
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bologna [boloɲːa]IPA (emiliano-romagnolsky Bulåggna; česky Boloňa^[2] či zastarale Boloň^[3]) je hlavním městem regionu Emilia-Romagna a provincie Bologna v Itálii.

Stručná fakta Bologna (Boloňa) Bononia, Poloha ...

Zavřít

Bologna je proslavená svými věžemi. Kvůli převaze cihlových budov se někdy nazývá „Červená Bologna“. Historické centrum Bologni je pozoruhodné středověkým rozvržením ulic a budovami v odstínech červené a oranžové. Půvab města je umocněn elegantními a početnými podloubími (italsky portici, boloňsky pôrdg).

Starobylé univerzitní město je v současnosti cílem mnoha studentů, kteří mu dodávají kulturní bohatství a zdroj neotřelých názorů, jež mu mohou závidět mnohá světová města.

Bologna je středem oblasti, kde se nejvíce mluví emiliano-romagnolským (Emigliàn e Rumagnôl) dialektem italštiny.

Bolognu založili zhruba v 6. století př. n. l. Etruskové pod jménem Felsina. O 200 let později zde žili keltští Bójové, od nichž má město své (latinské) jméno Bononia. V roce 189 př. n. l. oblast ovládli Římané, kteří z ní vytvořili svoji kolonii. Ta byla později zpustošena Langobardy a Franky.^[4]

Bologna byla jedním z hlavních center obchodu díky síti kanálů, které umožňovaly přepravu velkého množství zboží. Ve středověku se Bologna stala centrem vědění. V roce 1088 byla v Bologni založena univerzita, která je považována za nejstarší v Evropě. V období renesance (od roku 1506)^[5] byla významným městem papežského státu.

2. srpna 1980 byl na hlavním nádraží spáchán velký bombový útok, známý jako atentát v Boloni.

Až do zvolení starosty z pravého středu politického spektra v roce 1999 bylo město historickou baštou socialistů a komunistů. Strany levého středu získaly křeslo starosty zpět v roce 2004.

Historické centrum, památková rezervace o rozloze 142 ha, patří k největším v Evropě a přes poškození bombardováním za války má velké množství středověkých, renesančních i barokních památek. Typická jsou četná podloubí v celkové délce 38 km, do roku 2021 součást světového kulturního dědictví UNESCO pod názvem „Podloubí v Boloni“. Symbolem města jsou „Dvě věže“ (Asinelli o výšce 97 m a šikmá Garisenda, 48 m), spolu s dalšími asi 20 věžemi pozůstatek raně středověkého města, kde jich bylo téměř 100.

Piazza Maggiore je střed města, kde stojí:

Gotická bazilika San Petronio, založená 1390 a nikdy nedokončená, je svou délkou 132 m, šířkou 69 m a výškou klenby 45 m pátým největším kostelem na světě
Palazzo Comunale, budova radnice (na západní straně náměstí) složená z více budov z 13. až 15. století; v Palazzo d'Accursio jsou sbírky boloňské malířské školy
Palazzo dei Notai (na jihu), stavba z roku 1381
Palazzo del Podesta a Palazzo di Re Renzo (na severní straně); Palazzo del Podesta byl postaven v roce 1201 a roku 1484 renesančně obnoven, má věž Torre dell'Arengo; gotický Palazzo di Re Renzo je z roku 1245^[6]

Piazza di Porta Ravegnana, zde stojí dvě šikmé věže

Torre degli Asinelli , věž vysoká 97 m byla postavena v roce 1109; je vychýlena přibližně o 1,2 m
Torre Garisenda má výšku 48 m a výchylku přes 3 m

Piazza San Stefano s komplexem sedmi románských kostelů, původně z 5.–8. století, přestavěných v 11. a 12. století:

Bazilika San Vitale e Agricola
Osmiboký chrám Božího hrobu
Kostel Ukřižování nebo sv. Jana Křtitele a další

Piazza S. Domenico

bazilika San Domenico ze 13. stol.

Piazza S. Francesco

kostel San Francesco z let 1236–1263

Piazza del Nettuno

Neptunova fontána (Fontana di Nettuno) – Neptunův trojzubec je logo automobilky Maserati

Ve městě je dále mnoho gotických, renesančních a barokních paláců a řada honosných sloupových náhrobků ze 13.–15. století.

Boloňská univerzita byla založena roku 1088 a je patrně nejstarší samosprávnou univerzitou na světě. Její význam spočíval hlavně v tom, že se zde začalo studovat římské právo, což zásadně ovlivnilo právní kulturu celé Evropy. Ve středověku byla důležitým centrem intelektuálního života. Mezi její absolventy patřil například Dante Alighieri, Francesco Petrarca, Erasmus Rotterdamský, Mikuláš Koperník nebo Tomáš Becket. Bologna je stále důležitým univerzitním městem pro všechny vědecké obory a během akademického roku se počet obyvatel zvýší ze 400 000 na téměř 500 000.

Bologna je významný železniční uzel, z něhož se železniční tratě paprskovitě rozbíhají do celé severní Itálie: hlavní nádraží Centrale odbaví asi 58 milionů cestujících ročně. Město leží na křižovatce dálnic A 13 a A 14 a blízko dálnice A 1. V blízkosti leží mezinárodní letiště G. Marconiho se 6 miliony pasažérů ročně. Městskou dopravu obstarávají trolejbusové a autobusové linky.

Bologna je vyhlášená svojí kulinářskou tradicí. Místní bohatá kuchyně se vyznačuje jídly z masa a sýrů. Důležitou součástí místního jídelníčku jsou, stejně jako v ostatních městech oblasti Emilia-Romagna, uzeniny z vepřového masa, především prosciutto (šunka) a mortadella. Místními specialitami z těstovin jsou dobře známé tortellini ve vývaru, lasagne a tagliatelle al ragù. Je nutno podotknout, že známé boloňské špagety ve skutečnosti s Bolognou nemají nic společného: jsou výmyslem komerční světové kuchyně.

V Boloni sídlí fotbalový klub Bologna FC 1909 a basketbalové kluby Virtus a Fortitudo.

Počet obyvatel

V Bologni se narodil vynálezce bezdrátového telegrafu Guglielmo Marconi a Luigi Galvani zde při pokusech s žabími stehýnky objevil základní zákony elektrického proudu.

Lucius II. (* ? – 1145), papež
Svatý Dominik (cca 1170–1221), kastilský kazatel a zakladatel Řádu bratří kazatelů
Pietro Pomponazzi (1462–1525), italský filosof
sv. Kateřina z Boloně (1413–1463), italská spisovatelka, klariska, jeptiška a umělkyně
Ulisse Aldrovandi (1522–1605), italský lékař a přírodovědec
Orazio Samacchini (1532–1577), italský manýristický malíř
Giacomo Boncompagni (1548–1612), italský feudál, nelegitimní syn papeže Řehoře XIII. a umělecký mecenáš
Agostino Carracci (1557–1602), italský malíř a grafik
Domenichino (1581–1641), italský malíř
Giovanni Battista Triumfetti (1656–1708), italský lékař a botanik
Rinaldo Ranzoni (1671 Bologna – 1737 Praha), italský zlatník a stříbrník v Praze
Domenico Gabrielli (1659–1690), italský barokní skladatel a virtuóz na violoncello
Benedikt XIV. (1675–1758), papež
Farinelli (1705–1782), italský operní zpěvák, kastrát-soprán
Luigi Galvani (1737–1798), italský lékař (anatom, fyziolog) a fyzik
Giuseppe Venturoli (1768–1846), italský inženýr
Antonio Bertoloni (1775–1869), italský botanik
Cesare Mattei (1809–1896), italský šlechtic, spisovatel, politik, homeopat a známý léčitel
Giovanni Kminek-Szedlo (1828–1896), italský egyptolog českého původu
Giosuè Carducci (1835–1906), italský básník, držitel Nobelovy ceny
Olindo Guerrini (1845–1916), italský básník
Ottorino Respighi (1879–1936), italský skladatel a muzikolog
Giorgio Bassani (1916–2000), italský romanopisec, básník a esejista
Pier Paolo Pasolini (1922–1975), italský básník, spisovatel, scenárista, novinář, režisér a herec
Giorgio Francia (* 1947), bývalý italský automobilový závodník a účastník Formule 1
Pierluigi Collina (* 1960), bývalý italský fotbalový rozhodčí
Alessandro Zanardi (* 1966), italský automobilový závodník, bývalý pilot Formule 1
Christian Vieri (* 1973), italský fotbalový útočník
Loris Capirossi (* 1973), italský motocyklový závodník
Elisa Cusma (* 1981), italská atletka, běžkyně
Simone Bolelli (* 1985), italský tenista

Galerie

San Petronio a Palazzo dei Notai
Piazza Maggiore, Palazzo Podesta a Bianchi
San Stefano, rajský dvůr
Bologna jižně
Kostel San Domenico
San Francesco, průčelí
Bologna východním směrem
San Francesco, náhrobek Odofreda (1265)
Dvě věže (Asinelli a Garisenda)
Brána Torresoto
Španělská kolej
Fontana del Nettuno

Reference

[1]
Dostupné online.
[2]
BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 21, 108. Standardizované jméno: Boloňa.
[3]
Internetová jazyková příručka
[4]
AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bologna, s. 39.
[5]
KOLEKTIV AUTORŮ: Itálie. 1. vydání, Olympia, Praha, 1990. 157 s. ISBN 80-7033-101-1.
[6]
ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bologna na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Bologna v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Boloňa ve Wikislovníku
Oficiální stránka
Boloňština

[50ba2a0696e3e0b504e077eb3817e967237e10cd-1] [1]
Dostupné online.

[2] [2]
BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 21, 108. Standardizované jméno: Boloňa.

[3] [3]
Internetová jazyková příručka

[Itálie-4] [4]
AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Bologna, s. 39.

[Itálie-s35-5] [5]
KOLEKTIV AUTORŮ: Itálie. 1. vydání, Olympia, Praha, 1990. 157 s. ISBN 80-7033-101-1.

[6] [6]
ABEND,B. a SCHLIEBITZ, A. a kol.: Itálie. 1. české vyd. Marco Polo 2009. 838 s. ISBN 978-3-8297-6646-3.

[2]

[3]

[1]

[4]

[5]

[6]