Akvamanile

Akvamanile (též akvamanila) je konvička na vodu zoomorfních tvarů, nejčastěji šlo o lvy, koně či bájná fantastická zvířata,^[1] někdy i s jezdcem.^[2] Nádoba se vyráběla z bronzu, stříbra či keramiky,^[3] která byla často polévána zelenou glazurou.^[1] Nádoba o váze několika kilogramů^[2] měla otvor s víčkem, který se nacházel většinou na hlavě vyobrazeného zvířete, hubička byla ukryta v tlamě či na hrudi.^[1] Název je odvozen z latinských slov aqua (voda) a manus (ruka).^[4]

Akvamanile (Čechy? 13. stol.)

Bronzové akvamanile ve tvaru rytíře na koni z 2. poloviny 13. století

Historie

Takovéto keramické nádoby se vyráběly v přední Asii od 2. století př. n. l. v Íránu a dalších, později islámských zemích. Měly tvar koňů, lvů, ptáků či jelenů. Odsud se dostaly do Egypta a přes Španělsko do Evropy.^[2][1] V Evropě se od raného středověku užívala při mši, kdy z ní ministrant nalévá vodu na ruce kněze, ještě než vezme do ruky hostii a kalich s vínem. V té době byly akvamanily honosně zdobené, v současnosti mají tvar jednoduché konvičky.^[1]

Od 14. století se začala využívat i mimo církevní obřady. Používala ji při stolování zejména šlechta a bohaté měšťanstvo. Služebník držel akvamanilu, kterou naléval vodu na strávníkovy ruce a tekutina odtékala do připravené mísy. Stejný rituál se opakoval i při skončení hodování. Toto symbolické mytí rukou mělo připomínat poslední večeři Páně.^[1]